Dvaasedmdesát hodin?

To by fakt nezvládli.

V některých zaslíbených zemích, třeba v biblické zemi Zaslíbené, sice nemají náš nový občanský zákoník, ba ani jeho autory (jak tedy vůbec může být Zaslíbená?), ale zato nesmí pracovat v sobotu.

Protože zejména dříve bylo i rozdělání ohně práce (třeba za deště dost těžká, ovšem v biblických krajích, kromě časů Potopy, zas tak často neprší), a protože při startování auta a hlavně mačkání různých tlačítek zasrší jiskřička, nesmí se o šábesech mačkat tlačítka.

V některých hotelech proto mají třeba šábesové výtahy, jež automaticky zastavují a otvírají se v každém patře, takže tlačítka mačkat netřeba, v takovém dvacetipatrovém hotelu však cesta do nejvyššího patra nemusí být právě nejzábavnější (pokud ovšem spěcháte třeba na toaletu, může naopak jít o celkem zajímavý adrenalinový sport).

Jenže nakonec za to stejně za všechno můžu já a novináři měli pravdu. Protože když jsem kdysi vedl jednu nejmenovanou právnickou fakultu, povolil jsem přece jednomu nejmenovanému profesorovi, aby za plný plat spisoval doma nový občanský zákoník.

Pravda, nemohl jsem samozřejmě tušit, že ve snaze být ten nej sestrojí ten nejbludnější, ba mnohonásobně bludný, kruh (circulus vitiosus). Například onen (už zmiňovaný) objev, že dům je součástí pozemku, zatímco pozemek je součástí (části) domu.

Neboť podle § 506 odst. 1 občanského zákoníku je dům řekněme velice často součástí pozemku, zatímco byt v něm bývá poměrně často tak zvanou jednotkou (§ 1159), kterou tvoří byt (nebo nebytový prostor) a podíl na společných částech nemovité věci, do které patří i pozemek, takže pozemek je součástí jednotky („pozemky, které jsou součástí jednotky,“ například podle § 2 písm. e) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, nejsou předmětem daně z pozemků).

Pravda, kromě celé řady bludných kruhů sestává občanský zákoník rovněž z celé řady, hm, zvláštností zcela přímočarých, jako že staré ředkvičky připadají státu a když je chceme někomu dát do zástavy, je k tomu potřeba notářský zápis.

Věc, kterou nelze přemístit z místa na místo bez porušení její podstaty, je totiž nemovitá, pokud o ní jiný předpis nežli občanský zákoník stanoví, že není součástí pozemku (což o jiných než trvalých porostech stanoví § 2 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb).

A nevykonává-li přece vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil, zatímco zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu), je-li zástavou nemovitá věc, která se nezapisuje do katastru nemovitostí (§ 1314 odst. 2 písm. b). Přičemž správnou ředkev jste zapsanou v katastru určitě ještě nenašli.

Kdybych však nebyl tak trestuhodně lehkomyslný, musel by pan autor sepisovat své dílo jenom o sobotách. A protože o šabatu nesmí být zapsáno nic trvalého, vyvinul jeruzalémský Ústav pro vědu a náboženské zákony (halachu) inkoust, který do dvaasedmdesáti hodin zmizí.

A za dvaasedmdesát hodin by toho ani páni autoři určitě zas tolik nenapsali.

« Zpět