yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Niccolo Machiavelli svého času napsal, že politika je umění zlého a podvodného (co byste taky čekali od právnického synka, který navíc byl sám politikem a z dnešního pohledu dokonce nejspíš i politologem).
I když nás při vzpomínce na děsivá proroctví jedné nejmenované notorické paní předsedkyně (lidé vyjdou do ulic a budou drancovat, mafie ovládne stát, na plzeňských právech bude vždycky všechno všechno špatně) samozřejmě napadnou mnohé myšlenky renesančního pana Niccola (například že prorok, který je ducha mdlého, nikoho přesvědčiti nemůže, anebo že největší nenávist vyvolávají především dobré skutky), pokud jde o jeho krutý odsudek politiků, musíme si připomenout notorického pana exministra a zvolat: Exemptio regulam format, aneb výjimka potvrzuje pravidlo.
Neboť notorický pan ministr například sám může zastoupit desítky a možná i stovky těžkooděnců, což je v čase úspor neskutečně žádoucí schopnost, kterou by měl zejména ministr vnitra ocenit tím, že by mu neprodleně předal vlastní židli i s funkcí.
Nevěříte?
Chyba!
Představte si několika hektarové náměstí či podobnou plochu nacpanou hustým davem. K vyklizení takového prostoru byste potřebovali spoustu těžkooděnců a možná i nějaký ten tank.
Tohle všechno nahradí jediný pan exministr, když se dostaví na místo a zvolá: Mám tady volební mítink! Rázem všichni v nezvladatelné panice utečou, a pokud snad někdo zůstane, pak jen proto, že se nemohl rozejít proto, že mu zdřevěněly nohy, případně proto, že je zcela hluchý.
Krom tohoto skvělého zlepšováku na vyprazdňování veřejných prostranství, který pan exministr s úspěchem demonstroval 25. září (média radostně referovala, že se na jeho mítink nedostavil vůbec nikdo, krom jeho štábu) můžeme ovšem panu exministrovi přičíst i celou řadu dalších neuvěřitelných zásluh.
Představte si, že v našem dosavadním odporném právu zatím platí, že ukradená věc se musí vrátit. Když Vám někdo ukradne mobilní telefon, spojený s dalšími zařízeními a pokud možno satelitní v ceně několika desítek tisíc korun, nemusí Vám ho vrátit jen zloděj, ale i poctivec, který si jej od zloděje radostně koupil za dvacet korun.
S tímto komunistickým zlořádem bude konečně konec. Poctivec, který si od zloděje věc koupí, nebude muset podle nového občanského zákoníku nic vracet. A to je zásluha pana exministra, protože nikdo jiný se do prosazování překladu feudálních textů, označovaného jako nový občanský zákoník, nehrnul.
Avšak nedosti na této zásluze. Odporný komunistický trestní zákon (č. 140/1961 Sb.) nedemokraticky omezoval lidovou tvořivost mimo jiné tím, že stanovil, že trestného činu se dopustí ten, kdo bez povolení pálí nebo jinak vyrábí líh (v § 194a). S takovým nedemokratickým omezením se za panování pana exministra rázně skoncovalo, v trestním zákoníku, jímž se po zásluze chlubí, nic takového nenajdeme.
Niccolo Machiavelli sice svého času napsal, že politika je umění zlého a podvodného, ale sami vidíte světlou výjimku.
Nebo snad ne?