Fahrenheit

Možná si ještě vzpomenete na tu husu, která plácala sice samozřejmě samé totální pitomosti, ale celkem lidským hlasem, a přivedla do neštěstí ty, kdo na to upozornili.

Tentokrát ovšem zcela výjimečně nejde o nafouklou bublinu nazývanou kauzou plzeňských práv, ani její protagonisty, ale o vzpomínku na dávné totalitní časy, kdy nešťastný prodavač novin upozorňoval na dovednosti tehdejší husy vyvoláváním upoutávky: Opeřenec promluvil!, za což byl následně popotahován, neboť onoho dne pronesl zásadní projev tehdejší prezident Gustáv (původně Augustin) Husák. což byl onen pán, pardon, soudruh, který znormalizoval vysoké školy skoro stejně dobře jako notorická paní předsedkyně.

Nicméně nežijeme v čase povinné úcty k funkcionářům všeho druhu (vyjma notorické paní komisní, pochopitelně), takže i ona notorická dáma nahlédla, že je potřeba důrazně si kopnout do bývalého pana prezidenta, neboť by jinak nebyla řádně in a někdo by si ještě snad mohl myslet, že s tím včera nepřišla první na celém širém světě.

Logicky zcela zaslouženě pokritizovala (ve včerejších Parlamentních listech) také Senát, neboť do své žaloby kupodivu nepojal ty úplně nejhorší velezrádné počiny bývalého prezidenta, především odporné zločiny, spočívající v tom, že pan exprezident podporoval a chválil (!) toho exministra školství, který o notorické paní předsedkyni prohlásil, že je jako rozzuřená dělnice odsuzující v politických procesech nevinné na základě stranického tisku. Což byla samozřejmě celkem sprostá pomluva, nepravda, ba i nesmysl, neboť ona notorická dáma přece odsuzovala nevinné zásadně na základě vlastní antipatie a toliko v souladu s tiskem, který ovšem sama vhodně motivovala a usměrňovala. Rozhodně tedy nevinné neničila na povel tisku, nota bene stranického, ale naopak zcela z vlastní iniciativy, přičemž tisk, včetně stranického, ony nevinné ničil naopak na její povel. Vidíte tedy zcela lapidárně, jaký nesmysl pan školský exministr vyřkl.,

Není potom divu, že pan exministr školství si její slova, že Akreditační komise vydává souhlasné stanovisko, zcela nepochopitelně a mylně vyložil jako vydání souhlasného stanoviska, což ona notorická dáma rozhodně na mysli neměla ani v nejmenším, a kdyby s ní pan školský exministr aktivně slídil po skutečné pravdě (samozřejmě se nalézající, jak se na pravdu sluší, in vino) a napomáhal jejímu hledání například placením útraty za paní komisní, snadno by zjistil, co za pravdu na dně příslušné nádoby na roztok pravdy objevila.

Takhle ovšem mnohé nepochopil, například naprosto nechápal, proč je skutečně odporným rychlostudentem někdo, kdo namísto pěti standardních let studoval pět a více let, ovšem často jen kalendářních, jež paní komisní ani její spoluhledači zásadně neuznávají.

Pravdu měl možná jen v tom, že rychlostudenti snad nejsou to úplně nejhorší pod sluncem. Nejhorší jsou přece ti, kdo si vystačí s rozumem i bez úředního povolení k jeho používání (kam by notorická paní komisní přišla, kdyby takových bylo víc?).

Potom lze snadno tvrdit, že při dvaatřiceti stupních mrzne, takže si i v tropech mohou při dvaatřiceti stupních stavět nádherné sněhuláky. Pokud ovšem máme na mysli dvaatřicet stupňů Fahrenheita.

Ten pán (polský Němec Daniel Gabriel Fahrenheit) je, či spíše byl, možná ještě něco horšího (lze-li), než rychlostudent, neb dělal vše naopak, nežli požaduje notorická paní komisní. Byl totiž samouk (nehledě k tomu, že samostudoval nestandardně rychle), takže sice potřeboval rozum, ale vůbec nepotřeboval akreditaci (a, jak známo, notorická paní komisní striktně požaduje, aby tomu bylo naopak).

Kdyby se notorická paní komisní někdy doslechla o tomhle pánovi, jehož stupnice se pořád ještě používá v zemi, odkud si dovoluji sena Vás obracet, co by mu asi tak zrušila za to, že samostudoval příliš rychle?

Teploměr?

Sami vidíte, co jsou ti samouci zač!

« Zpět