yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Hledat něco v novém občanském zákoníku je mnohem náročnější, nežli v obyčejných bludištích a labyrintech, což samozřejmě svědčí o nezměrné a nepopiratelné erudici jeho autorů.
Proto se přidržme, když už jsme ho našli, onoho skvělého a zcela neprávem opomíjeného ustanovení § 1049 nového občanského zákoníku. Podle něj zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníce či podobném zařízení, které není veřejným statkem, bez pána není. Což samozřejmě znamená, že ryba v rybníce či podobném zařízení, které je veřejným statkem, naopak bez pána je. A nejspíš tedy i zvíře v zoologické zahradě.
Vzhledem k tomu, že naše zoologické zahrady jsou vesměs obehnány ploty a platí se v nich obvykle vstupné, nejsou tak úplně veřejným statkem (veřejný statek je podle § 490 nového občanského zákoníku věc určená k obecnému užívání).
Když se totiž chceme dostat na druhou stranu ulice, nemusíme na hraně chodníku naskládat úhlednou hromádku mincí, abychom směli přejít. Vrháme-li se z mostu do rozbouřených vln nějaké řeky, taky nemusíme na zábradlí zanechat příslušné vstupné. Umíme-li chodit suchou nohou po vodě, můžeme nejspíš vybírat vstupné sami, ale za vstup na hladinu, ba ani za potupné propadnutí se pod ní, platit nemusíme.
V mezidobí jsem však dorazil do úplně jiných končin, kde pytláctví je hnusnou a úpornou metlou, ba přímo prokletím.
Kdybych si tak troufl být ohavným plagiátorem a pro vyšší cíl zdejším obyvatelům nabídnout náš nový občanský zákoník.
Feudální prvky jsou v bývalé německé východní Africe pořád ještě velmi silné, takže by jim mohl být celkem blízký.
Ale hlavně tu mají spoustu a spoustu veřejného statku. Veřejný statek skoro kam se podíváš. Z těch známějších veřejných statků je tu třeba Serengeti, Tarangire, jezero Manyara nebo někdejší sopečný kráter Ngorongoro.
A všude spousty a spousty zvířat bez pána. A zdejší nesmírně trápí bandy bezohledných pytláků.
Kdyby tu ale měli § 1045 odst. 1 našeho skvělého občanského zákoníku, rázem by tu žádné pytláky neměli (jen si zkuste zapytlačit, když se to smí). Pravda, ani zvířata.
Apropos, mají tu spoustu a spoustu veřejného statku (třeba Serengeti nebo někdejší sopečný kráter Ngorongoro), ale s internetem je to o dost horší, takže si ode mne nejspíš odpočinete.