yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Samozřejmě ve vší mravnosti!
Jak jsme si už připomínali, nový občanský zákoník skutečně rázně skoncoval s všelijakými podivnými individui, například s husopaskami, ba i s pasáčky vepřů (neboť podle jeho § 1279 odst. 1 se přece právo pastvy vztahuje na všechna hospodářská zvířata, ne však na drůbež, ba nevztahuje se ani na prasata).
Bratři Grimmové, kteří napsali husopasku, aniž by tušili, že svou pohádku věnovali řemeslu, jehož zánik nekompromisně přivodí náš nový občanský zákoník, ať jsou rádi, že jsou rádi (vždyť starší z nich, Jacob Ludwig Carl Grimm byl právník, který na Marburgské univerzitě nestudoval věru dlouho, práva stihl od roku 1802 do roku 1805, takže jeho prach a popel je jistě tuze rád, že o něm nějaká komisní předsedkyně nikdy neslyšela).
Ale takový Hans Christian Andersen (autor Pasáčka vepřů) je osobou všelijakým předsedkyním neobyčejně blízkou, neb studoval dlouho a špatně. Co kdyby naplněn zlobou, že nový občanský zákoník nepřipouští na pastvu prasata, takže pasáčci vepřů jaksi přišli o profesi, inspiroval lid dalšími svými pohádkami?
Co kdyby se našel někdo, kdo uprostřed všech řečí o tom, jak je nový občanský zákoník skvělý a jak bychom bez něj nemohli ani vteřinu žít, zvolá, že je to pitomost, tak jako nevinné dítko zvolalo: Císař je nahý!, když prostě byl (ve známé pohádce Císařovy nové šaty).
Opatrnosti není nikdy dost, vždyť už dokonce ani novináři nejsou co bývali.
Místo toho, aby tloukli navěky vděčně hlavami o zem v úctě před tvrzeními autorů a prosazovatelů nového občanského zákoníku z časů, kdy ještě skotačili ve vedení právnické fakulty, co píší?
Citují (třeba Parlamentní listy. cz dnes v 7.08) nějakého školského náměstka, že tituly nejde nikomu brát a že proto přichystal novelu, která by to umožnila (jak by tituly nešly brát, když se už jedna opilá kreatura dohodla s mladýmobtloustlým ministrem spravedlnosti, že by to jít mělo, a páni autoři tento názor páně Gottwaldův a jeho nespravedlnostního ministra Čepičky radostně odsouhlasili!).
Ba co víc, žurnalisté zmiňují všelijaké prohřešky známých osobností: třeba že někdejší sociálnědemokratický premiér vystudoval krajně podezřele a protekčně, do 33 stránkové diplomky opsal zprávu České národní banky, a to vše, považte, na právnické fakultě v Praze!
A co byla podle oněch novin (dnešní Parlamentní listy.cz a také lidovky) největší plagiátorská aféra? Že nějaký Ivo T. B. cosi opsal opět na pražské univerzitě!
Jak vidíte, už ani na vděčnost novinářského stavu se spolehnout nedá (páni autoři je zásobovali dlouhé týdny, ba měsíce, výmysly tak parádními, až se národu tajil dech, a oni si najednou nevděčně napíší pravdu!).
Páni autoři se prostě musí zaštítit sami. Chcete na ně povykovat, že jejich výtvor je plně duchaprostý, neboli slovy pohádky, že král je nahý?
Vy všichni jste nazí, zní odpověď.
Můžete (třeba jako otec či matka) svobodně jednak za své dítě i v rozporu s názorem druhého rodiče, fakt klidně můžete (jen se k tomu podle § 32 odst. 2 nového občanského zákoníku nepřihlíží). Můžete klidně svobodně souhlasit, aby Vám byla způsobena závažná újma (jen se k tomu podle § 93 odst. 1 občanského zákoníku nepřihlíží).
Můžete se klidně svobodně dohodnout, že Vám někdo poskytne právo užít své jméno v názvu právnické osoby na určitou dobu, a že po tuto dobu si to nerozmyslí, ale nepřihlíží se k tomu (§ 133 odst. 3 téhož). Můžete si dohodnout s kýmkoli naprostou pitomost, ale pokud si to potom vysvětlíte, k vadě se (podle § 553 odst. 2 téhož zákoníku) nepřihlíží. Společenství vlastníků se může svobodně zaručit za dluhy jiné osoby (jen se k tomu podle § 1195 odst. 2 občanského zákoníku nepřihlíží).
Neuplatnil-li dědic dědické právo před soudem ve lhůtě, kterou soud stanoví, jeho dědické právo nezaniká (jen se k němu podle § 1671 odst. 1 nepřihlíží). A tak dál a dál.
Máte spoustu práv, jen se k nim podle zákona nepřihlíží.
Co Vám tedy zbyde, pokud se k Vašemu právu nepřihlíží?
Latinsky se to řekne: nudum ius (nahé právo).
Takže podle nového občanského zákoníku floreat, cresceat, no prostě vivat, neboli ať vzkvétá, vzrůstá, prostě ať žije: NAHOTA (samozřejmě práva!).