Gerilová

Žádné MDŽ. Leda tak partyzáni.

Zase jednou si dovolím se Vám ozývat ve všelijakých nepravděpodobných časech, a to ještě kdoví jestli.

Neboť jsem vyrazil do míst, kde Vás krutě žerou jen hormigas (červení mravenci s velkou chutí), kteří bohužel kromě lidí moc rádi okusují i tištěné spoje (možná je mají ještě raději, než lidi, hlavně některé, což chvílemi chápeme všichni).

Je to trapná latinskoamerická země, jejíž občanský zákoník čítá ubohých 1411 paragrafů, oproti tomu našemu tedy není ani poloviční (už slyším Vaše právem povýšené úšklebky), nota bene je až nechutně novodobý, z roku 1885 (a navíc jen z dubna).

Sice je běžnému českému občanovi daleko srozumitelnější, nežli ten náš (posuďte ostatně sami: Los usos y los pricipios generales de Derecho son fuentes no escritas del jurídico privato…), ale uznejte sami, v roce 1885 už se rozhodně na nějaká parádně feudální pravidla (z jakých jsme si sestavili třeba ten náš civilní kodex) nezmohli.

Co byste taky čekali od lidí, kteří problémy naprosto nečekaně neřeší tím, že pomlouvají ostatní, svalují na ně veškeré vymyšlené viny a občas přitom srdceryvně zvolají: Reforma!, ale když jim zemětřesení několikrát zboří kostel, který při takové příležitosti navíc i vyhoří, prostě si za své snýtují z plechu jiný (jak o tom svědčí obrovitý plechový, ovšem poněkud rezivějící, chrám v kostarické Grecii).

Navíc vědí spoustu věcí o spravedlnosti, právu, přírodě a podobných zcela nedůležitých věcech, je u nich k vidění spousta zajímavých věcí, což u nás ostatně taky, třeba poměrně odporná bytost s krvavě rudými rty, jež všechno na dosah oslizne a poslíntá, a přitom nic pořádného neumí. Že nespočítá třeba 5:2 u nesporně neinteligentního tvora samozřejmě nepřekvapí, ale navíc neumí dokonce ani plavat (což vzhledem k tomu, že jde o rybu naopak docela překvapit může: kostarická netopýří ryba je totiž tvor procházející se na mořském dně na ploutvích).

Možná se mne tam budou ptát, jestli je skutečně pravda, že náš prezident na konci svého funkčního období s kalašnikovem a tlupou partyzánů zahájil v horách boj za odtržení svého oblíbeného regionu, případně zda skutečně pokoutně sjednal s některou z mocností či podmocností, že nás za temné bezměsíční noci s jeho požehnáním obsadí, pardon, osvobodí, k čemuž jim bude nápomocen tím, že jim vydá klíče od republiky, takže tím naruší jak celistvost naší země, tak i její svrchovanost (neboť právě takto je zákonem definována prezidentská velezrada).

Naštěstí se mne snad nebudou ptát na nejnovější objevy komisařek pro potírání vysokého školství učiněné v oblasti matematiky.

Tedy třeba na onen slavný objev, že nejenže 25 (docentů a profesorů plzeňských práv) je méně nežli 13 (docentů a profesorů na právech v Olomouci), ale i méně, nežli 1,5 (neboť filozofům na pohodlnou akreditaci osmi studijních programů stačilo celkem 12 docentů a profesorů). Svého času jsme si troufale mysleli, že početní kreace pana náměstka nic nepokoří, a vida, opak je (bohužel) pravdou.

Zdá se totiž, že budu mít štěstí, a že loňské početní výtvory notorické paní komisařky nepřeletěly přes oceán, anebo je prostě zprávy o prezidentovi vedoucím z hloubi české džungle gerilový boj proti celistvosti své země přehlušily.

« Zpět