Hackerská/ Co strašného

jsem provedl některým lidem, vím, píšu totiž o nich a jejich dílech a činech pravdu a nic tedy nemůže být strašnější. Proto si i tyto stránky vysloužily pozornost jakéhosi hackera/začátečníka a byly pár hodin mimo provoz. Co strašného však provedli autorům občanského zákoníku bratranci a sestřenice, vážně netuším. Muselo to ale být něco opravdu děsivého (nepůjčili jim hračku, dokonce nedávno?).

Náš skvělý občanský zákoník sice nepoužívá výrazu rovnost, protože jeho autoři v důvodové zprávě vyjádřili neochvějné přesvědčení, že rovnost neexistuje. Na druhé straně však s ohledem na dobře známou dobrotu svých srdcí (mnoho studentů si jistě vzpomíná, jak je pan hlavní autor v akademické funkci zkoušel vyhodit ze školy a začlenit tak do dělnické třídy, jež je přece podle marxistů vládnoucí, a určitě si na to vzpomínají ti, v jejichž případě se mu to podařilo) přece jen udělali, co mohli, nakonec pro všechny.

Třeba pro smutná dítka, jež si hrají na tatínka a na maminku, a přece se nemohou vzít, protože jim je deset. Tak teď už můžou, bez ohledu na nepřízeň a nepochopení krutého matrikáře, který je nechce oddat pod lichou záminkou, že jim je právě jen těch deset. Jednak lze podle § 659 občanského zákoníku manželství uzavřít i jinak, než nějakým trapným a neoriginálním zdvojeným ano před matrikářem nebo knězem (pokud je vůle snoubenců zřejmá). Ale hlavně: podle § 683 občanského zákoníku nelze prohlásit za neplatné manželství, pokud bylo uzavřeno nezletilým nebo nesvéprávným, bylo-li počato dítě, které se narodilo živé. Takže, milé děti, milujte se a množte se, neboť hodný pan profesor Vám to moudře dovolil.

Proč by si manželství nemohl užívat i pěstoun, poručník nebo prostě osoba, které bylo dítě svěřeno do výchovy?

Pravda, aby snad nebyly nějaké řeči, občanský zákoník to zakazuje (v ustanovení § 676), takže takové manželství je neplatné (jak praví § 680 téhož kodexu). Nevěšte však hlavu, pěstouni a poručníci, neb autoři jsou skutečně laskaví lidé. Manželství se přece (podle § 681 občanského zákoníku) považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné. A za neplatné ho soud (opět podle § 680 občanského zákoníku) prohlásí na návrh každého, kdo na tom má právní zájem. Takže si to prostě musíte nějak oběhat, aby nikdo ten právní zájem neměl. Jak vidíte, nakonec jde všechno.

Je ovšem vždy třeba vyvažovat. Jestliže se přimhouří oči nad hříšnými nezletilci, pěstouny či poručníky, je třeba to vyrovnat přísností na jiném místě.

Soud totiž v některých případech prohlásí manželství za neplatné i bez návrhu, pokud do něj vstoupila osoba, které ho uzavřela už dříve (a dosud nezaniklo), nebo která vstoupila do registrovaného partnerství (které nezaniklo), nebo manželství mezi předkem a potomkem, mezi sourozenci a mezi osobami, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením (§ 685 občanského zákoníku).

A příbuzenství je přece podle § 771 občanského zákoníku vztah osob založený na pokrevním poutu nebo vzniklý osvojením, přičemž může existovat v různých stupních i ve vedlejší linii (§ 774 téhož), takže můžeme mít třeba bratrance a sestřenice. Dokonce si je můžeme klidně brát, ale pozor: jen když jde o pokrevní příbuzné.

Pokud někdo získal bratrance nebo sestřenici tím, že byl osvojen, má prostě smůlu, protože jeho příbuzenství vzniklo osvojením.

No, a za neplatné přece prohlásí soud i bez návrhu manželství mezi osobami (např. sestřenicí a bratrancem), jejichž příbuzenství vzniklo osvojením (§ 685 občanského zákoníku).

« Zpět