yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nový občanský zákoník pomáhá kdečemu.
Je to prostě univerzální pomocník v jakékoli situaci. Chybí Vám po ránu trochu deprese? Jen v něm maličko zalistujte, a hned se dostaví.
Vzbudíte se a nemáte na co nadávat?
Poměrně rychle zjistíte, že kanalizace není průhledná (ačkoli podle § 111 odst. 3 nového kodexu máte právo se dozvědět, co se děje s tím, co pochází z Vašeho těla) a hned můžete někoho šikanovat, jak je možné, že Vám to neprůhledné trubky neumožňují. Ale to už je celkem obnošená vesta.
Nový občanský zákoník však podporuje třeba i paměť. Nebo aspoň řádně motivuje k tomu, abyste si ji pocvičili. Náš milovaný občanský zákoník totiž nemění zcela zásadně jen přítomnost či například radostnou budoucnost, ale mění dokonce i minulost.
Zkuste si vzpomenout, kdy jste trochu závistivě, trochu škemravě hudli do ucha nějakému prodavači zájezdů, jak moc by bylo fajn, kdybyste s jeho cestovkou mohli jet na nějaký skromný, malý výlet, třeba na Havajské ostrovy. Pamatujete si ještě, jak pan prodavač/paní prodavačka zahučel/a: „Jasně, to by bylo?“ Nějaký Váš opilecký kamarád to určitě taky slyšel. Takže si řádně procvičte paměť a hr rovnou na Havaj, nebo aspoň do banky.
To se kdysi před lety pánům cestovkářům a paním a slečnám cestovkářkám pěkně jalově slibovalo, když se cestovní smlouva (dnes smlouva o zájezdu) musela povinně uzavírat písemně, a když nebyla písemně, nebyla ani platná.
Jenže dneska je všechno jinak.
Je-li totiž cestovní smlouva uzavřená přede dnem účinnosti nového občanského zákoníku náhodou neplatná, považuje se podle § 3078 občanského zákoníku stejně za platnou, "vyhovuje-li tomuto zákonu.
My samozřejmě tušíme, co vyhovuje autorům nového kodexu (vysoké platy, nízké pracovní nároky, ještě vyšší funkce a masivní mediální přízeň a láska), ale nějak netušíme, co nejvíc vyhovuje jejich výtvoru, ba dokonce netušíme ani co aspoň trochu vyhovuje novému občanskému zákoníku.
Teplo? Transport? Tišící prostředky asi ano, možná i tekutiny (zejména některé), ale ticho asi ne. Ticho totiž neléčí narcisy (čímž nejsou míněny květiny).
Tolik let bojovali skvělí autoři superskvělého kodexu za tučné honoráře o to, aby ho prosadili. A povedlo se, k nemalému vlastnímu překvapení uspěli (díky tomu, že jejich dílo nedokázal nikdo zkritizovat, protože ho nikdo nedokázal přečíst). Přitom dějiny, jak známo, píší vítězové. Není proto divu, že píší i dějiny zájezdů.
Na novém občanském zákoníku totiž není nic falešného či nepravého. I ta retroaktivita, kterou zavádí § 3078, je pravá (pravda, různí nepřejícní hnidopichové zejména na Ústavním soudu, tvrdí, že pravá retroaktivita je zakázána, ale kdo by jim věřil?).