Historia matoucí

Historie je sice magistra (historia magistra vitae, praví se přece, neboli historie, učitelka života), ale někdy pěkně zlomyslně mate.

Samozřejmě snadno pochopíme, proč novopečenci, kteří chtějí neznámo proč vnutit národu neumělý překlad starého dobrého Allgemeines Bürgerliches zákoníku (císařský patent č. 946 z roku 1811 u nás sice zčásti platil až do roku 1965, ale nikdy nebyl oficiálně publikován v češtině, například ve Sbírce zákonů) do staročeštiny pod podivnou záminkou, že jedině zákon ve staročeštině je dostatečně moderní, sahají k inspiraci právě zmíněnou dobou přelomu 18. a 19. století.

Nevím, zda se tak zhlédli v tehdejším státním bankrotu (jejich manažerské počínání na plzeňských právech ovšem budilo nesmírně intenzivní dojem, že právě totální bankrot a kolaps ekonomický, avšak nejen ekonomický, je jejich nejvysněnějším cílem), o němž jsme se na těchto stránkách již zmiňovali, podstatné ovšem je, že přibližně ze stejné doby jako nesmrtelný vzor pro jejich zákoník pochází i docela jiný císařský patent (z 1.9.1790).

Jeho resuscitace by se někdejším novopečencům samozřejmě hodila nejmíň stejně jako zmrtvýchvstání dvousetletého kodexu, protože zmíněný patent císaře Leopolda II. přísně zakazoval publikovat a tisknout vše, co „kritizovalo zákony a nařízení“ (o jejich tvůrcích samozřejmě ani nemluvě).

Celkem chápeme i to, čím se návrh nového občanského zákoníku inspiruje a proč. Důvodová zpráva k němu například na str. 329 konstatuje, že moderní kodexy polský, nizozemský či provincie Quebec se takovými otázkami, jako nynější český návrh, nezabývají, takže ze zákoníků přijatých ve 20. století je naším vzorem Bulharsko, Rumunsko, případně v nejhorším případě Lotyšsko (str. 330).

Historia magistra nám ovšem vypráví, že kdysi dávno si každý cenzor svévolně a netransparentně zakazoval a zabavoval, co se mu za chtělo, až teprve přišel pan Koniáš a vnesl do toho administrativního bordelu náležitý pořádek tím, že vypracoval oficiální návod ke zcela transparentní a korektní cenzuře pod názvem „Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající a k vykořenění zamykající.“ Tresty pro majitele nevhodných knih byly různé, od mírných a humánních, jako bylo mrskání či věznění, až po opravdu těžké, jako bylo vyhoštění do dnešního Rumunska (tehdy Transylvánie).

Z čehož plyne, že cílem navrhované úpravy je, abychom se s ní cítili jako ve vyhnanství, prostě, abychom ji měli za trest. Což se v případě jejího přijetí zcela jistě téměř neprodleně podaří.

Budiž nám drobnou, zlomyslnou útěchou, že stejně jako my budou ovšem nemálo zmateni i naši potomci, až si budou lámat hlavu třeba nad tím, proč v jedné západočeské metropoli začali z ničeho nic používat mayský kalendář?

Pokud se ovšem v archivech jedné nejmenované západočeské univerzity dochovají žertovná psaní, jež si za pouhý milion a půl měla koupit od nejmenovaného náměstka nejmenovaného ministra spravedlnosti (kmotrovské, jak se píše už nejen na Neviditelném psu).

Na druhou stranu, proč by se ta psaní neměla dochovat? Dokud zlý osud nepustil bývalé novopečence k veslu plzeňských práv, neztratila se zřejmě ani jedna diplomová či rigorózní práce, ty zmizely právě až za jejich éry, stejně jako celá řada dalších dokumentů. Mnoho z oněch prací, dokonce téměř všechny, se poťouchle našly v knihovně, po týdnech měsících a letech nabubřelého hlásání, že jeden rychlostudent určitě žádnou diplomku nenapsal (zatímco on se trapně bránil na první pohled nesmyslným tvrzením, že si ji vyžádala policie), policie hned na první žádost onu jistě neexistující diplomku univerzitě vrátila, ale i tak toho stihli potratit dost (takže to osočení absolventi museli znovu doložit, což s různou mírou ochoty naštěstí nakonec udělali).

Mayové užívali naprosto jedinečný kalendář, mayský sluneční rok měl například osmnáct měsíců, ovšem jen po dvaceti dnech, a jeden pětidenní. Pod univerzitním číslem R-576–10 dospěl pan pisatel k závěru, že od roku 2001 do roku 2005 uplynulo jen 2,8 roku, což vypadá i na první pohled dost nepravděpodobně, pokud ovšem nejde o situaci, že se pan náměstek (snad pro větší transparentnost?) nečekaně začal řídit mayským kalendářem.

« Zpět