Hororová 2

Je celkem známou věcí, že všelijací nekulturní, leč o to panovačnější diktátoři nemají nijak zvlášť v oblibě pisatele beletrie; tak třeba Stalin neblahé paměti se posměšně dotazoval českých komunistů, jak vůbec může prezident Zápotocký řídit stranu, lid a stát, když píše romány (psaní i stručných pokynů bylo pro pana dikrátora tak složitou a časově náročnou činností, že nechápal, jak jde kromě něj za den stihnout cokoli dalšího)?

Konec konců z týchž důvodů generalissimus Stalin hluboce opovrhoval Winstonem Churchillem, který rovněž ztrácel převzácný státnický čas nejen trestuhodným čtením, ale dokonce navíc i psaním knih (ovšem výrazně kvalitnějších, nežli jaké plodil pan prezident Zápotocký).

S ohledem na své smutné vlastní zkušenosti jsem se proto skromně domníval, že bývalí plzeňští novopečenci čtou leda šroubovaná, těžkopádná, zcela nečitelná a totálně nesrozumitelná pseudodíla, a aby měli jistotu, že budou skutečně naprosto nesrozumitelná a nečitelná, čtou jen svá vlastní, jimž kromě nich nerozumí vůbec nikdo (a někdy dokonce ani oni sami), takže je samozřejmě radši ani nikdo nečte. Jaké pro mne proto bylo překvapení, že mají dokonalý cit pro temnou atmosféru pravého, byť variantního, hororu.

Vzpomínáte si ještě, jak si na plzeňských právech novopečenci rozdali, případně jinak prohýřili, tolik peněz, že fakultu málem přivedli k ekonomickému kolapsu? Od teď se bude šetřit, bylo přece jejich krédo, šetřit a šetřit a šetřit, ať to stojí, co to stojí! Bojím se, aby to s jejich úporně prosazovaným pseudozákoníkem nebylo podobné. Bohužel jen málo lidí se mu dokáže bránit, protože jen málo lidí ho dokáže přečíst.

Navíc ho usilovně podporuje pan ministr spravedlnosti (podle Neviditelného psa jde ovšem o spravedlnost s přívlastkem, jen nevím, zda spravedlnost s přívlastkem, konkrétně „kmotrovská,“ je stejně jako v případě vína lepší než nežli ta bez přívlastku, anebo zda to s vínem prostě je jinak, než se spravedlností). Podle pana ministra školství je jeho spravedlnostní kolega sice jen maskotem plzeňských kmotrů, či jednoho z nich, stejně jako jím byl, když hrál roli děkana plzeňských práv. No, aspoň konečně víme, proč má telefon. Pokud byste náhodou neobjevili, proč má pan ministr telefon, odpověď si Vám dovolím naznačit v P.S.

Pokud ovšem zákonodárci včas nedostanou rozum a nadělí nám skutečně nový občanský zákoník, valnou většinou sestavený ze supermoderních paragrafů z předminulého století, případně ještě starších, ocitneme se v onom hororovém příběhu, kdy se budou u nás buď ve velkém vraždit domácí mazlíčci, anebo se našimi městy budou toulat smečky krvežíznivých psů a dalších šelem. Abych nebyl náhodou označen za plagiátora, skromně si dovolím odkázat na příslušný článeček (Novinky.cz, 27.7.2011: „Nový občanský zákoník povede ke kolapsu útulků, varují ochránci zvířat“), kde se o těchto důsledcích píše. Konec konců, zázračná norma nám přinese i spoustu jiných, jistě optimistických a radostných hororů. Taky už se těšíte, jak si někde v lesích odchytíte uprchlého medvěda nebo tygra?

Nebo si ho namísto sítí (aby z Vás ještě paní politoložka neudělala mafiána, když budete používat nějaký ten podběrák!) přivlastníte dobře míněným výstřelem? Anebo se snad naopak děsíte toho, že Vašeho zatoulaného kocoura či psa místní mlsoun s chutí povečeří a bude přitom v právu?

Neboť podle § 1040 odst. 1 návrhu nového pseudokodexu zkrocené, leč uprchlé zvíře se po šesti týdnech stává věcí bez pána a může si ho přivlastnit dočista každý.

Apropos, byl jsem přáteli upozorněn na to, že bývalý novopečenský pan studijní proděkan, který se podle svých slov ochomítá (cituji raději doslova, neb nevím, co to slovo znamená, znám jen výraz „ochomýtá,“ ale ten pan exproděkan nepoužil) kolem návrhu občanského zákoníku, kdesi na facebooku upozornil, že slova jako rozhrada, podle řady normálních smrtelníků archaická, běžně užívá i dnešní judikatura. Rád bych podotkl, že má v zásadě pravdu: slovo rozhrada se totiž vyskytuje v rozsudku Nejvyššího soudu, sp.zn. 22 Cdo 2097/2006, v němž se praví, že § 854 obecného občanského zákoníku z roku 1811 počítal se spoluvlastnictvím rozhrady. Jak se to říká v pohádce: ani pěšky, ani na koni, ani oblečená, ani nahá, ještě že se pan proděkan nikde kolem neochomýtá (konec konců, ve vyjmenovaných slovech po m najdeme jen „nachomýtnout se“ a žádné ochomýtání tam není).

P.S. A víte tedy, proč má vlastně pan ministr telefon? No přece, aby mohl aspoň do něčeho mluvit.

« Zpět