Hra IV

Hra na úředníky je už dávno dokonale nehratelná, hra na vedení fakulty doufejme taky brzo skončí, a tím se snad stane nehratelnou i oblíbená hra na Indiány

Umaštěný notes: Stárnu, Jéžiš, totiž Manitou, já stárnu. Nevidím ani bizony, ani pochybení, ani svou dceru Nulku, vidím už jen, hm, tu smradlavou tmavou kupku v trávě, jež není dokonce ani na dotek či na chuť ani bizonem, ani pochybením, ba ani nějakým mým kolegou.

Velký pták s vakem pod zobákem: Nevěš hlavu, Umaštěný notesi, Velký Manitou Ti Tvou dceru najde a zase ji uvidíš radovat se a skotačit mezi studentkami.

Umaštěný notes: Myslíš, Velký ptáku s vakem pod zobákem, alias Pelecane occidentalis?

Velký pták s vakem pod zobákem: Dozajista. Velký Manitou nedopustí, aby děti náčelníků, kteří mu dali v radě starších svůj hlas, ale právě jen ony, byly obtěžovány záludným nepřítelem, tím ohavným apačským psem Kreditním systémem!

Umaštěný notes: A ty Velkého Manitoua znáš, že to tak můžeš tvrdit?

Velký pták s vakem pod zobákem: Jistě. Studuji u něj volitelný předmět Padoušství. Bledé tváře, které se k Manitouovi modlí, mu říkají Božský Kája.

Tak pokud bude v důsledku děkanských voleb nehratelná i tahle zvláštní transparentní novopečenská hra, doporučuji obrátit se na toho, kdo z oněch voleb vzejde, velmi zdvořilým dopisem zhruba tohoto typu:

Spectabilis, vážený pane děkane,

dovolujeme si obrátit se na Vás tímto společným dopisem. V souvislosti se zavedením kreditního systému a jeho aplikací bylo ukončeno studium bezmála čtyřem stům studentů naší fakulty. Tito studenti samozřejmě podávají individuální žádosti o přezkoumání rozhodnutí o ukončení svého studia, jak jim to umožňuje ustanovení § 68 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a řada z nich se jistě bude bránit i soudně. Mimo jiné i proto, že chováme velkou pochybnost, zda toto rozhodnutí není paaktem vydaným osobou, která si pravomoc k jeho vydání jen přivlastnila. Všechna rozhodnutí o ukončení studia, jež nám byla doručena, byla vydána a podepsána osobou, která se označila za statutárního proděkana. Bez ohledu na to, že taková funkce ani podle zákona o vysokých školách, ani podle Statutu naší fakulty, ale ani podle jiných univerzitních či fakultních vnitřních předpisů neexistuje, bylo by zřejmě možné dovodit, že má jít o proděkana, který byl děkanem pověřen zastupovat jej v plném rozsahu.

Podle čl. 12 odst. 1 Statutu naší fakulty zastupují děkana proděkani. Podle čl. 12 odst. 2 téhož Statutu může děkan stanovit, který z proděkanů jej zastupuje v celém rozsahu. K otázce pověření existovala zejména v minulosti poměrně bohatá soudní judikatura, počínaje rozhodnutím zveřejněným pod č. 83/1953 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, přes rozhodnutí zveřejněné v téže sbírce pod č. 46/1971, stanovisko publikované v téže sbírce pod č. 3/1982, nebo pod č. 22/1982 citované sbírky, až po mnohá další. Z nich, stejně jako z odborné literatury, lze dovodit, že pověření zaniká jednak tím, že je pověřujícím odvoláno, ale také zánikem funkce pověřujícího (nebo pověřovaného). Je známou věcí (notorietou), že v září 2010, kdy byla rozhodnutí o ukončení studia několika set studentů naší fakulty vydána, byla funkce děkana neobsazena. Tím podle našeho názoru pověření zastupovat jej v plném rozsahu zaniklo. V takovém případě podle čl. 12 odst. 2 Statutu naší fakulty zastupuje děkana v plném rozsahu věkem nejstarší z proděkanů. Je nám však známo, že osoba, která si přisvojila funkci statutárního proděkana, věkem nejstarším z proděkanů není.

Dovolujeme si proto zdvořile Vás požádat, Spectabilis, vážený pane děkane, zda byste s ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodnutí o ukončení studia několika set studentů naší fakulty nezrušil.

S úctou

studenti fakulty…

P.S. Pokud by snad zvítězil novopečenský kandidát, obávám se upřímně, že by to byla škoda papíru.

« Zpět