Hračky

V rámci studentského Týdne neklidu jsme viděli plakáty s opravdu zajímavými hesly. Třeba: Ne politikům na vysokých školách! Anebo: Vysoké školy nejsou hračka pro politiky!

Někteří, například studenti plzeňských práv, si před několika lety zkusili, jaké je být hříčkou politiků. To když ministra, o němž jeho premiérský šéf zjistil, že je totálně neschopný, zachránil pád vlády, takže se hbitě vydal hrát si s vysokou školou podle mnohokrát osvědčeného receptu: šíleně je pomluvím, potom je na základě vlastních pomluv vysoce zásadově odsoudím, a potom se budu chvíli tvářit, že se marně snažím je ve své neskonalé velkorysosti zachránit.

Samozřejmě, dokonce ani sice totálně neschopný, ale zato úplně všeho, politik tohle nezvládne sám.

Kromě mohutné, v historii vysokého školství jedinečné vlastní mzdy proto s krvácejícím srdcem musel porozdělit nějaké ty stovky tisíc i svým nohsledům, a dokonce i studentům, kteří ho naivně volili a podporovali (naštěstí jich na celé fakultě bylo jen pět, takže tohle ubralo jen bídný statisíc). A samozřejmě musel využít podpory někoho, kdo se mezi popíjením na zmar jejich alma mater s oněmi několika málo studenty a ještě méně učiteli, kteří na podobnou kolaboraci měli dost otrlý žaludek (viz pořád fotografie u úvahy Ilustrovaná II), zviditelňuje pronášením naprosto triviálních úvah na téma, co všechno ostatní dělají špatně.

Jak jste se mohli dočíst v onom psaní, jímž spolek na ochranu nezávislé justice Šalamoun vyslovil bezvýhradnou podporu studentům plzeňských práv, těm, jejichž boj je podle plzeňského biskupa spravedlivý a kteří jsou podle něj rukojmími neschopných politiků, lidé, kteří se zviditelňují přednášením naprostých trivialit o tom, co sami neumí a neuměli by, avšak jiným vyčítají, že to nedělají dobře, jsou politologové. Tedy někteří. Protože samozřejmě jsou i tací politologové, kteří bystře odhalí pravdu a nebojí se ji říct (jako pan profesor Tomský v Parlamentních listech v článku: Dvořákové kape na maják).

Vysoké školy rozhodně nesmí být hračkou politiků. Ale ani politologů. Ba ani politoložek. Dokonce ani těch, které jsou vlastně ruštinářky.

« Zpět