Humánní přístup

Víte, že nový občanský zákoník nebývalou měrou podporuje rodinné a jim podobné vztahy? A jak podporuje osobní rozvoj!

Hodně plasticky to vynikne v případě takového rodinného závodu. Už víme, že podle § 700 odst. 1 nového kodexu jde o závod (dnes podnik), kde pracují manželé nebo společně s nimi i jejich příbuzní, pokud alespoň jednomu z nich patří. Přitom členové rodiny nejenže mají právo na zisk (§ 701) i všelijaké věci, které se do závodu koupí, ale mají právo o použití zisku nebo těch všelijakých věcí rozhodovat (většinou členů rodiny, jak praví § 702). To se hned každý živnostník mnohem víc až dosud pohrne zaměstnávat své nezaměstnatelné nezdárné synovce či švagry.

A ty nebývalé podmínky osobního rozvoje! Do Silvestra jste třeba s bratříčkem prostě jenom zametali dvůr v dědečkově fabrice. Ale od Nového roku si s bráchou odhlasujete, jak si rozdělit novou halu, kterou děd skrblík pro závod pořídil

Třeba v případě handicapovaného jedince, který musí bydlet v bytě zvláštního určení (například bezbariérovém nebo podobně uzpůsobeném) to vynikne taky moc pěkně.

Když ovdoví taková nezodpovědná ženština, která se provdá za zcela zdravého chlapíka, může si klidně dál v jeho bytečku bydlet. Podle § 2279 odst. 1 totiž zemře-li nájemce bytu, přejde nájem na toho, kdo s ním bydlel v den jeho smrti, a jde-li o manžela, registrovaného partnera, rodiče nebo sourozence, přičemž pan domácí (neboli pronajímatel) do toho nemá slušně řečeno vůbec co mluvit.

Ale když ovdoví žena, která se provdala za postiženého, všechno je rázem jinak. Ustanovení § 2279 se nepoužije, naopak, nájem bytu skončí a pan domácí (pronajímatel) prostě vyzve dotyčné pozůstalé, aby byt vyklidili, a to nejpozději do tří měsíců.

Vidíte sami ten na výsost humánní, vpravdě hluboce lidský přístup? Jak se každý pohrne bydlet do bezbariérového bytu, když bude vědět, že si v něm po smrti handicapovaného může klidně bydlet ještě celé tři měsíce!

Kromě toho nový občanský zákoník umožňuje manželovi, aby měl za manžela jiného chlapíka, stejně jako manželce umožňuje setrvat v manželství s manželem, který se změnil v ženu.

Změnou pohlaví totiž (podle § 29 odst. 2 nového zákoníku) manželství, nebo i registrované partnerství, zaniká, ale pozor: až ode dne, kdy zdravotnické zařízení vystaví potvrzení (§ 29 odst. 1). A víte přece, jak rychle cválá v našich krásných zemích úřední šiml.

Velkou předností ustanovení nového občanského zákoníku je také to, že se vždy řídí přísnou logikou.

Podle § 758 nového občanského zákoníku spolu manželé (kteří netvoří manželské společenství) nežijí, i když spolu žijí (ve společné rodinné domácnosti). To lze do logických formulí převést úžasnou formulací: platí-li A, pak neplatí A, na kterou je zcela nepochybně každý matematik krátký.

Jestlipak tato formule platí univerzálně?

V zákoně o obchodních korporacích, který je rodnou, avšak maličkou, sestřičkou nového občanského zákoníku se například dočteme, že se má za to, že stanovy jsou stanovy. Přesněji řečeno, podle jeho § 776 odst. 3 pro potřeby této hlavy se stanovy považují za stanovy. Podle pěkného logického pravidla platí-li A, pak neplatí A, tedy stanovy určitě znamenají všechno možné, jen ne stanovy (a na podporu této úvahy můžeme podotknout, že by přece jinak nemělo smysl takovou hloupost, jako že stanovy se považují za stanovy, do zákona vůbec psát).

« Zpět