I děd Vševěd

se může dosti podstatně mýlit.

Jak nás učí skvělá odbornice na rozkrádání státu (pro ty, kteří to nečetli, tedy pro celý český národ až na dvě či tři výjimky, jde o stejnojmennou knihu nejmenované paní komisní předsedkyně), nejhorší ze všeho vůbec nejsou trpaslíci, jak se velice mylně domnívá děd Vševěd, ale rychlostudenti.

Kdo nám zkazil ten skvělý středověk?

Takoví lidé, jako byl Mikuláš Koperník, který vystudoval univerzitu v letech 1496 až 1499 (a ještě ke všemu, považte, práva!).

Tací, jako Johannes Kepler, který v letech 1589 až 1591 stihl dokončit hned několik univerzit, nebo Tycho de Brahe, který vystudoval od roku 1562 do roku 1565 (a navíc už zase práva!).

Kdo narušil skvělý feudální vzdělávací systém? Nebyl to snad Jan Amos Komenský, který zvládl od roku 1611 do roku 1614 hned dvě univerzity, navíc od sebe více než pět set kilometrů vzdálené?

A co Carlo Goldoni (v roce 1745 napsal například Sluhu dvou pánů), který se všemu trestuhodně smál a jemuž nic zaostalého a středověkého nebylo svaté? Ten studoval práva (!) v Pavii v letech 1723 až 1724 a dokončil je potom za jediný rok v Ravenně. Co šejdíř Casanova, který se pod zcela plytkou záminkou, že je geniální, stal doktorem práv už v šestnácti? Ten středověkým myšlenkám taky zrovna neprospíval.

Zajímavostí je, že na univerzitách v Boloni a Padově se navzdory přísným zákazům začalo poměrně brzo s pitvami.

Ta Padova, to byla pravá líheň rychlostudentů, navíc tu prvními vyučovanými předměty byla právní věda a teologie (jimiž tu proletěli Koperník, Casanova, první pražský biskup Arnošt z Pardubic, nebo během pouhých tří let i svatý Jan Nepomucký). Mimo jiné tu studoval (od roku 1588 do roku 1591!) i Jan Jesenský (Jesenius), který provedl první veřejnou pitvu v Čechách.

Vždyť i Girolamo Fracastoro, který je považován za zakladatele patologie, studoval pouhých pár let právě v Padově a, považte, už jako devatenáctiletý zde byl jmenován profesorem.

Jak vidíte, nejen práva, ale i pitvy patřily k hrobařům starého dobrého středověku.

Není tedy divu, že autoři našeho moderního občanského zákoníku nechtěli mít nic společného ani s jedněmi, ani s druhými.

S pitvami rázně zatočili (jejich počet od Nového roku poklesl až o 90% a jsou i nemocnice, kde letos ještě neprovedli ani jedinou), protože podle § 115 nového občanského zákoníku zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou, platí, že s provedením pitvy nesouhlasí. A provést pitvu, a to i pro účely lékařské vědy, výuky nebo výzkumu přece podle § 113 odst. 2 lze jen se souhlasem zemřelého (nestanoví-li nějaký ten zákon někde jinak).

Který (ten souhlas) třeba u pacienta dovezeného v bezvědomí není tak úplně snadné opatřit.

Ostatně najdou se prý i tací nezodpovědní lékaři, kterým připadá neslušné žádat od někoho, koho jdou operovat, předchozí souhlas k pitvě.

Při přípravě na atestaci musí například lékař patolog provést 120 pitev, což do loňska stihl za tři, čtyři roky, zatímco za současných podmínek by mu to zabralo v nejlepším případě desetkrát delší dobu, tedy odhadem asi třicet až čtyřicet let. Od promoce k atestaci třicet let, aneb jak tuze pěkně nový občanský zákoník zatočí s rychlostudenty. Jen tak na Vás, pánové Fracastoro či Jesenie.

A teď si představte, že se (jak i dnes poinformovala některá média) chystá superrychlá novela, která má umožnit například pitvy pacientů, u nichž není jasné, na co vlastně zemřeli, bez ohledu na jejich souhlas.

Takhle tedy ne! Takhle bychom přece do toho středověku nikdy nedospěli.

« Zpět