Ilustrovaná

Začátek nového týdne je vždycky trochu za trest, hlavně proto, že už není víkend. Navíc nám nezbývá, nežli poněkud pasivně vyčkávat, jestli se případně nezblázní některý slavný magnát, neobjedná se pokorně u jednoho plzeňského pseudostudenta a nevnutí mu jako preventivní vánoční dárek svůj index (což jak uznáte sami, není příběh právě pravděpodobný), anebo než ten někdo totálně neobdarovaný vyrobí další kopii něčího indexu, aby se s ní mohl někde pochlubit.

Kolegové, kteří tomu docela rozumějí, si myslí, že takovou pseudokopii někdo šikovný vyrobí v čase od půl hodinky do dvou hodin, takže s ohledem na to, kdo se podobnými rádoby indexy chlubívá, máme tak měsíc, dva, tři až patnáct času, nežli se výrobní proces opět završí.

Zatím jsem byl upozorněn na pěkný sobotní blog (Jana Šterna na Aktuálně.cz), věnovaný sice úplně jiné problematice, ale zakončený slovy, která by se nám do Comentario política hodila opravdu náramně (takže cituji, podotýkám, že bez autorova souhlasu, zato výslovně):// Ponaučení pro příště: nevěř politikům, jediné, v čem je na ně spoleh, je podraz//. Ostatně i dnešní pan ministr vnitra prohlásil jindy a v jiné souvislosti: nevěřte politikům, vždycky Vás podvedou. Jiní nynější ministři se ovšem nezdržovali podobnými prohlášeními a raději rovnou přešli od slov k činům.

Pokud by kromě jiných nepěkných činů vůči voličstvu někdo z politiků vytrestal národ prosazením nového občanského zákoníku, museli bychom se pokoušet trudně žít podle tisícovek nezapamatovatelných paragrafů (většina z nás už staročeštinou nevládne tak dobře, jak bývalo kdysi zvykem, a tak zřejmě supermodernímu textu příliš neporozumí). Protože považuji za potřebné, slušné a žádoucí připravovat obyvatelstvo na nejrůznější katastrofy (i když, doufejme, nenastanou), rád bych přispěl podle svých skrovných možností co nejvíce (na slovník staročeštiny jsem už upozorňoval, ale myslím, že lze udělat více). Konec konců, nejlépe se prý pamatují příběhy ve formě komiksu. Takový žánr bohužel nezvládám, takže se pokusím aspoň o obyčejnou ilustraci. Konec konců, pokud nás opravdu potká vše zlé a zákoníkový návrh bude přijat, bude třeba zařadit do školních slabikářů aspoň některé jeho části, aby ho občané stihli do zletilosti aspoň jednou dočíst. Třeba: Ema má vrozená, již samotným rozumem a citem seznatelná práva, a proto má maso: Následující ilustrace by samozřejmě mohla ilustrovat výklad budoucího času, Ema má právo brát se o vlastní štěstí (§ 3 odst. 1 návrhu), a proto bude mít maso, ale dáma na ilustraci je pravděpodobně Monika (pokud to ovšem není pán jménem Mike), nicméně se přece jen právě poněkud chystá brát o vlastní štěstí způsobem, který nikomu nepůsobí bezdůvodně újmu (opět § 3 odst. 1). Protože má ukrutný hlad, není újma sežraného rozhodně bezdůvodná, a protože podle § 2 odst. 2 výklad a použití právního předpisu nesmí vést ke krutosti, přičemž nechat trpět křehkou dámu (či křehkého pána) hladem, kruté je, svědčí dále předkládaný úsměv o radosti, kterou působí počínání v souladu s právem:

« Zpět