Jak se praví už

Jak se praví už v bibli (Kazatel,1,5) Slunce zapadá a zase vychází a nic nového pod ním není.

Minulý týden se celkem nic nového nestalo: Spojené království zůstalo spojené, nejmenované ekonomické fakultě nejmenovaná paní komisní nedopřála hned čtyři akreditace a pan místopředseda Nejvyššího soudu se dal slyšet, že z nás nový občanský zákoník dělá pokusné králíky.

Chceš mi darovat své auto a dohodneme si smluvní pokutu 100.000,– korun (nebo radši EUR?), když mi ho nedaruješ? Přivedl jsem si z hospody pět korektních a objektivních kamarádů, kteří dobře viděli, jak jsi na tuto otázku souhlasně, ba přímo nadšeně, přikyvoval, protože máš přece už svého ferrari plné zuby?

Proč najednou chceš, abych Ti ten milion vracel? Když jsem se Tě ptal, jestli se opravdu dohodneme, že ten závazek bez náhrady zrušíme a že Ti nic vracet nebudu, stálo kolem nás přece osm kamarádů bezdomovců, kteří zrovna vylezli u pod mostu, aby nás co nejsrdečněji pozdravili.

Dohodu o zrušení dluhu (byť dohoda o jeho vzniku byla uzavřena písemně ), smluvní pokutu, ale i spousty dalšího nám přece nový občanský zákoník dovoluje sjednat ústně nebo dokonce jen konkludentně (mlčky, třeba právě gesty a posunky). Copak může být chybou zákoníku (či dokonce snad jeho autorů), že to lidé občas trošku přehánějí?

Je snad chybou hospodáře, který nechal slepice přes noc na louce, že je sežrala liška? Je snad chybou bankéře, který nechal přes noc dokořán dveře banky i trezoru, že se najde někdo tak zoufale nepoctivý, že mu vklady jeho vkladatelů ukradne? Kradl zloděj a žrala liška, nebo snad ne?

Jak říkám, nic nového pod Sluncem, Spojené království bylo spojené i v předchozích týdnech, že z nás nový občanský zákoník dělá pokusné králíky, si užíváme už od Nového roku, a že akreditace se transparentně a protikorupčně dává jako cena zvláštní obliby už je rovněž známo celé roky. Navíc už přece bylo naléhavě potřeba ji někomu zase neudělit.

Neubližovat lidem, nebo dokonce jim pomáhat, to Vás totiž věru neproslaví. Podívejte se na takovou matku Terezu: kdo vůbec ví, že se narodila v Albánii (nebo vlastně možná v Turecku, jehož součástí tehdy v roce 1910 Albánie byla)?

Když ale někomu pořádně ublížíte, hned máte vstup na obrazovku volný, ba Vám kamery dokonce zvědavě nahlížejí pod ruce, šátky, čepice a čím vším se to zločinci, o hnusných podezřelých ani nemluvě, netransparentně maskují před veřejným míněním. A navíc starého psa novým kouskům stejně nenaučíš, a i když platí hlavně, že co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš, platí jistě i to, že co se naučíš na prahu stáří, na jeho vrcholu taky jako když najdeš.

Když prostě nezkoušíte brát dětem jejich školy, není na Vás nikdo zvědavý a na onu lehce šikmou plochu, kde se Vám tak líbí (míněna ona lehce šikmá plocha televizní obrazovky), se hned tak nedostanete. Lidí, kteří ničemu nerozumí, je plná země, tak proč by tam zvali zrovna Vás?

Pravda, Nostradamus si pozornost nějakou dobu udržel, a to taky jen prorokoval (a navíc to ještě byl rychlostudent, který medicinu vystudoval v letech 1552 až 1555 a pokud jde o doktorský stupeň, jen v letech 1529–1530). Nostradamus ovšem přece jen prorokoval trochu jinak, jednak neprorokoval věci minulé (co všechno bylo špatně kdysi dávno, kdo vyhrál loňské volby a podobně), jednak mu jeho proroctví občas (možná i často?) vycházela.

Takže, jak se praví už v bibli…

« Zpět