Jana Amose

jasně akreditační (lehce aktualizováno)

Podivná osoba, jež za pouhé tři roky (1611–1613) vystudovala hned dvě vysoké školy najednou, navíc ještě opravdu pěkně daleko od sebe v časech, kdy doprava nebyla zrovna nejrychlejší (nějaký Jan Amos Komenský, pochopitelně).

Podobnost se západočeskými rychlostudenty až děsivá, neboť ten pán dostal diplom na neexistující škole!

To je skoro stejné, jako když některé západočeské studenty zkoušel mrtvý profesor: jedna ze škol, kterou ten pan Komenský počátkem 17. století absolvoval, byla totiž počátkem 19. století (1817) zrušena (a jistě si vzpomenete na západočeské studenty, kteří se trestuhodně a nezodpovědně nechali zkoušet profesorem, jenž si o několik let později klidně zemřel, prostě podobnost jistě nikoli náhodná).

A po takovéhle člověku pojmenovali univerzitu?

Naštěstí žijeme v krásných demokratických časech, kdy jedna neodpovědná a neodvolatelná bytost může zkazit život stovkám studentů. Kdo by se tedy divil, že studenti jedné nejmenované aktuálně krutě pronásledované vysoké školy musí na její (a svou) obranu už zase demonstrovat?

Copak si už vůbec nevzpomínají, jak neblahé paměti nejmenovaná komisařka nabízela akreditaci za změnu názvu nejmenované západočeské fakulty na vysokoškolský ústav, dokonce tehdy i v televizi (kam ji dnes naštěstí pouštějí už jen opravdu výjimečně)?

Psali jsme i tom svého času v onom zimním měsíci (roku 2012), kdy nepravda, zlost a zášť dostaly téměř exemplárně napráskáno od svého opaku, v úvaze Přemrzutá (čímž jsme mínili, že paní komisařka nebyla nijak nadšená, byť to staročesky kupodivu znamená: ohavná) a v úvaze Zase předběžná.

Kdyby pojmenovali svou školu po nějakém šikovném hudebníkovi, mohlo by přece být všechno jinak. Kdybychom velkoryse pominuli, že varhanickou školu vystudoval za pouhopouhé dva roky (1857  – 1859), mohli bychom třeba nabídnout přejmenování na Dvořákovic akademii.

Ale protože pan Antonín Dvořák přece jen nebyl žádný správný marxista (v roce 1901 jej císař dokonce povýšil do šlechtického stavu), možná by Vladimírská akademie přece jen byla vhodnější. Neboť Lenin je přece věčný. Jakož i jeho následovníci a zejména následovnice.

A kdyby snad chtěla škola ušetřit na hlavičkových papírech a podobných věcičkách, mohli by možná i tu zkratku nechat tak, jak je. Vždyť Univerzita Jasné (radši ovšem Nejjasnejší, jenže to by tam nebylo J) A… Komise by přece taky zněla zajímavě.

P.S. Kdyby výměna souhlasného stanoviska na změnu názvu už nefrčela tak, jako před lety, asi by nezbylo, než použít nějakých dočista trapných, totiž právních, postupů. Třeba tlačit ministerstvo k vydání předběžného opatření.

Správní orgán totiž může z moci úřední nebo na požádání účastníka rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků (§ 61 odst. 1 správního řádu). Přitom o akreditaci rozhoduje ministerstvo (podle § 78 odst. 1 zákona o vysokých školách studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo). Ministerstvo akreditaci neudělí, pokud akreditační komise vydala nesouhlasné stanovisko, v tomto případě by ovšem šlo o prozatímní úpravu poměrů účastníků, nezbytnou v důsledku toho, že komise rozhodla až na poslední chvíli.

Předběžné opatření ze vydat do skončení věci, ovšem i kdyby ministerstvo už rozhodlo o žádosti o prodloužení akreditace negativně, je tu ještě možnost podání rozkladu, takže řízení ještě neskončilo.

« Zpět