Jarní citáty

I když jarně žhavý sluneční svit pořád občas střídají tmavé mraky a chladný vítr, svět se stejně neodvratně probouzí do jara, a s ním i do krásy. No, a protože žádná krása přece nemůže být prolhaná, ani ta jarní, probouzí se svět s jarem i do pravdy. S tím letošním, jak se zdá, obzvlášť.

Jedno takové probuzení nám přinesla i včerejší média. Většina z Vás to určitě dávno četla, konec konců, než jsem sám dokázal složit své objemné tělo před monitor, už mne řada z Vás pohotově informovala. Ale i tak pondělní slova pana ministra školství věru stojí za zopakování. Už jen proto, aby je nikdo nepřehlédl.

Školství čeká na květen, prohlásil, a v květnu na opakovanou kontrolu práv v Plzni, kde nynější nespravedlivý ministr spravedlnosti (cituji:) „byl coby děkan pouhým maskotem, stejně jako je maskotem na ministerstvu.“ A jak pan ministr školství fundovaně a se znalostí věci dodává: „V Plzni se za jeho působení pěkně přihnojilo.“

Školní rozpočet byl za necelý půlrok novopečenské diktatury vydrancován k nepoznání, kdyby vydrželi ještě jediný týden, už by nevydržely platy ani těch učitelů, které novopečenci na fakultě milostivě nechali (maňásek, který hrál vědeckého proděkana už stihl v rámci své volební kampaně rozeslat dopis o tom, že jim sníží plat o nějaká ta procenta, a samozřejmě, protože přece ctí právo a právní hodnoty, že tak učiní zpětně).

To vše vykonali nejen zapáleně, ale docela nezištně. Nebudeme přeci dělat vědu z nějakého milionu, vůbec už ne z toho, za který najatý pan pisatel kopíroval jeden a tentýž nesmyslný dopis (jestlipak nebyl nakonec placen od kopie, že se přitom kopírování tak snažil?).

Za své neopakovatelné si ovšem svou nemalou odměnu zasloužili, vždyť

• za pouhý milionek zásadně zreformovali matematiku (pět děleno dvěma je šest, neboli pětičlenná komise se může usnášet, když je přítomna polovina jejích členů, což je ovšem podle novopečenského pisatele šest), fyziku (126 dní je 0,126 roku, takže rok má tisíc dnů), zeměpis (na některých vybraných místech Plzně neplatí ustanovení správního řádu, protože podle novopečenců nelze proti usnesení podat odvolání, zatímco podle správního řádu ano) a samozřejmě i právo (počínaje povýšením každého, kdo kdy dostal doporučený dopis, na veřejného činitele novopečenským panem studijním proděkanem a konče tím, že nám nový občanský zákoník umožní trhat vlasy a nehty všem svým bližním kromě zákonem zvýhodněných plešounů, neboť souhlas s oddělením částí těla se předpokládá, pokud nemusí být písemný, a písemný nemusí být, pokud jde o části, které se přirozeně obnovují).

Jak jen nádherně tragicky to možná všechno skončí, když svět se s jarem krásně propadne do nekonečné anarchie, kde student prý není povinen si archivovat kdejaký útržek, který během studia použil k hygienickým, studijním či jiným účelům, dokonce prý (jak nevídané!) ani neodpovídá za bordel v knihovně.

Není nepříjemné sledovat, jak se probouzí jarní příroda. Rozhodně není nepříjemné sledovat, jak lidem sice velice, velice zvolna, ale přesto nezadržitelně dochází, že celá slavná plzeňská aféra byla opravdu jen hodně výnosný útok maskotů, chcete-li maňásků, kašpárků či jiných loutek na fungující instituci.

Dlouhé týdny drhli slušným lidem hlavu fekálními šampony novopečenské provenience jako struhadlem, takže je příjemné nyní vidět, že lidem dochází, že matláte-li cokoli něčím podobným, line se puch z čistidla. Slušní lidé, kteří už předlouho čelí náletům splašek, pocítí zaslouženou úlevu, když si konečně zbytek světa začne všímat, že prostě jde o nálety splašek.

Pravda, novopečenci nás stále ještě zahrnují falešnými sliby, že když nebude po jejich, odejdou kamsi a reformy tam vezmou sebou. Ale už jsem kdysi napsal, že naštěstí časem zkoroduje i železná vůle, natož pak plechová huba.

« Zpět