Jedenadvacet

Máme dnes 21. listopadu. Do konce roku zbývá čtyřicet dnů.

Překvapivě je to den opravdu mnohých mnohých výročí.

21.listopadu 1344 byl například položen základní kámen chrámu svatého Víta, a to překvapivě Janem Lucemburským, kterého posléze historikové pomluvili, že se v naší zemi prakticky nezdržoval a nic tu užitečného neudělal (ačkoli se v Čechách zdržoval stejně často jako jeho syn, Otec vlasti Karel IV.). To by se samozřejmě dnes stát nemohlo, všichni přece víme, že dnes už se nepomlouvá, a nepravdivě vůbec ne (například proto, že pomlouvači moudře, a také korektně a transparentně nepřipustí, že lhali).

21.listopadu 1618 byla také dobyta (hrabětem Mansfeldem) a zplundrována Plzeň: podobně zplundrovat alespoň některé akademické části Plzně se povedlo až po staletích notorickému panu exministrovi kmotrovské spravedlnosti.

21. listopadu 533 také byzantský císař Justinián publikoval Digesta, donedávna nedostižný obří soubor všeho práva (v padesáti knihách), který nebyl překonán až do přijetí našeho moderního nového občanského zákoníku.

Samozřejmě už přece jen uplynula od zveřejnění Digest pěkná řádka let, takže doba pokročila a ten pokrok je na novém zákoníku vidět.

Zatímco Digesta přes obrovské množství látky byla zpracována za tři roky, novému občanskému zákoníku to trvalo pětkrát déle. Nový občanský zákoník je také vzhledem k úctě k tradicím psán poněkud archaičtější řečí, nežli byzantský kodex. Konečně Digesta zahrnovala jen dvě knihy strašné (libri terribiles), věnované veřejnému právu, zatímco nový kodex prý sice nic veřejnoprávního neobsahuje, ale zato povahu knihy strašné má jako celek.

Tradice je ostatně tradice. Možno tu navázati na onu zlolajnou bytost, jež vymyslela šílenost odebírání akademických titulů, konkrétně někdejšího ministra spravedlnosti (správně ovšem nespravedlnosti) Alexeje Čepičku, který na právnickém sjezdu moudře a transparentně pravil: „Lid byl ohlupován…Soukromé právo přitom nemá nic společného s právem veřejným, které je tu právě proto, aby chránilo občany“ (Čepička, A.: Za socialistické právo, str. 41).

Zatímco v totalitních dobách to musel lidem pracně vysvětlovat soudruh Čepička, my to máme pěkně transparentně v novém občanském zákoníku (podle jehož § 1 „Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného“).

Konečně pak 21. listopadu letošního roku uplynul právě měsíc od zatím posledního významného proroctví notorické paní komisní, jež se, jako každé její proroctví a každé její tvrzení, plně potvrdilo. Ostatně, posuďte sami:

21. října 2012 v Parlamen­tních listech notorická paní komisní konstatovala, že Petr Nečas nemůže na stranickém kongresu začátkem listopadu přežít. Konkrétně vystihla jeho beznadějnou situaci slovy: „neobhájí post předsedy.“

Jak jsme si dovolili poznamenat, její tvrzení se splnilo stejně jako všechna ostatní, jimiž nás až dosud oblažila.

« Zpět