Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

1+1+3=6

Jsem člověk chybující. Jsem pořád ještě chorobný optimista. Pořád jsem přesvědčen, že pravda a láska zvítězí, že bude pořád vát vlahý vítr, šťastná hvězda milenců bude svítit navěky a Tupouni i s knížetem Ignorem upadnou do zapomenutí. Jsem prostě nepolepšitelný. Vyjádřil jsem sice nedávno určitou pochybnost, zda komisaři leštící plzeňská práva do vysokého lesku umí počítat do šesti, ale věřte mi, v duchu jsem tiše, skromně a naivně doufal, že umí. A víte Vy, že ne?

Šest dopisů šesti, sice dlouho hanobeným učitelům dosud nedorazilo (přitom ani nemám nějaké náznaky, že by novopečenci třeba ve své neskonalé genialitě dvěma z nich poslali společný dopis, např. že by dvěma učitelům z Prahy poslali jediný dopis na adresu JUDr.Jan… a JUDr. Ondřej…, někde v Praze). Některé však, zřejmě velmi pomalou, rozvážnou chůzí, doručovatelé přece jen donesli. Už jsem prozradil, že v úředních obálkách jsou poněkud urážlivé anonymy, které zjevně nepravdivě (asi právě proto jsou nepodepsané) osočují adresáty z různých, ovšem celkem lajdácky vymyšlených, nepravostí.

Už jsem také prozradil, že lstivý anonym spočítal, že 126 dnů je 12,6% roku (možná to není někdo, kdo neumí počty, ale jen pitomec, který si myslí, že rok má 1000 dnů). No dobře, procenta se berou v šesté třídě, a tam se přece jen každý dopracovat nemusí (v které třídě se učí, kolik má rok dní, mi zaskočení přátelé učitelé nestihli dostatečně rychle zjistit).

Anonym, který pan rektor laskavě přeposlal některým kolegům, jim vytýká, že je zkoušeli jen čtyři členové komise, takže komise nebyla schopna usnášení. Anonym dále píše, že Studijní a zkušební řád v čl. 49 vyžaduje pro státní doktorskou zkoušku přítomnost aspoň šesti členů. Složení komise ovšem neupravuje čl. 49, ale článek 48 Studijního a zkušebního řádu. Podle čl. 48 odst. 1 tohoto řádu se komise skládá z předsedy, místopředsedy a nejméně tří dalších členů. Jedna (předseda) plus jedna (místopředseda) plus tři rovná se šest? Nejsem sice žádný matematický přeborník, a taky vím, že všechno je relativní, ale přece jen se mi to nějak nezdá.

Nakonec, každý nemusí umět počítat do šesti. Anonym však poněkud pokročil, písemně totiž přiznává, že má problémy i s číslem pět.

Podle čl. 49 odst. 3 Studijního a zkušebního řádu Univerzity je komise usnášeníschopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina členů, mezi nimi musí být předseda nebo místopředseda (ti tam byli). Donedávna bych drze tvrdil, že pokud se anonym domnívá, že 4/5 z pěti je méně než polovina, podle mého názoru se musí mýlit. Kdysi mi ve škole říkali, že nadpoloviční většina z pěti jsou tři. Taky mi tam říkali, že čtyři je víc než tři. Vidíte, jak v dobách mého dávného mládí za hluboké totality nestála výuka za nic. Naučili mne, že čtyři je víc než tři, a přitom to musí být obráceně. Aby komise, z jejíchž pěti členů dorazili čtyři nebyla usnášení schopná, musí přece čtyři být nutně míň než tři. To zíráte na moderní matematiku, co?

Novopečenci tudíž mohou být spokojenější a spokojenější. Říká se, že jim dnes fandí tak asi dvacetina studentů. Když to takhle půjde dál (nejdřív probendili rozpočet, teď zas někde prohýřili koleje…), bude jim brzy fandit třicetina studentů, možná padesátina, a když se budou opravdu hodně snažit, třeba i devadesátina nebo nakonec setina, jednou snad i tisícina. Člověk prostě nemá troškařit.

P.S. Na Vaši žádost stručné vysvětlivky pokračují:

Užhorodské máslo, které hustě stéká po ministerských hlavách. Loni na podzim se Akreditační komisi zdálo podezřelé, že plzeňská právnická fakulta uznává za rovnocenné vzdělání dosažené na některých ukrajinských školách. Šéfka Akreditační komise si proto chvíli přisazovala, než se ovšem zjistilo, že rovnocennost vzdělání užhorodským a jiným školám uznávalo ministerstvo školství, naposledy nějaká PhDr. Kopicová. Podrobnosti najdete třeba v úvaze „Sváteční anekdota“ (když si kliknete na „Úvahy,“ můžete ji pak někde docela dole nalistovat), nebo „A co Užhorod“ (musíte kliknout na „Mýty a fakta“). Ukázalo se tedy, že v kauze Užhorod měl máslo na hlavě někdo úplně jiný, než plzeňská práva, konkrétně ministerstvo školství, takže pro samé stírání másla z vlasů už nemá čas se do plzeňských záležitostí plést.

P.P.S. Podařilo se mi kolegy, kterým anonym už došel, přesvědčit, že to není fór a že by měli odepsat. Texty budu mít (spolu s Vámi) k dispozici nejpozději o víkendu.

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN