yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Nejmenované ministerstvo spravedlnosti se totiž novinám hrdě pochlubilo, že povyhazovalo spousty a spousty svých zaměstnanců, konkrétně prý 1350 (vidíte, že vyhazovací praxe v Plzni přinesla své ovoce, jakkoli oněm postiženým se nutně zdá silně nahnilé).
Oficiální vládní čísla ovšem hovoří řečí poněkud odlišnou (o vyhození 549 zaměstnanců dotyčného ministerstva). Nejde mi teď vůbec o to, že páně ministrův hrdý plán vyhazování byl splněn jen na 35% (jak známe pana ministra, jistě to dohoní).
Ale vždyť přece máme taková stará dobrá přísloví jako: jaký pán, takový krám, či ryba smrdí od hlavy. A současně máme skvělého pana ministerského náměstka, který svého času hrdě a oficiálně sděloval městu a světu, že od 22.6.1998 do 16.10.2002 uplynuly tři roky (č.R-583–10), či dokonce, že od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc (O,12 roku neboli 43 dnů, č. R-595–10), nemluvě o již proslavených objevech, že rok má tisíc dnů (neb i 126 dnů je kupodivu O,12 roku) a že polovina z pěti je šest. Jak si jistě ještě vzpomenete, byl tento objev umně skryt do prohlášení, že komise sestávající z předsedy, místopředsedy a tří členů, usnášení schopná za přítomnosti poloviny svých členů, se může usnášet jen za přítomnosti šesti svých členů (neboli nikdy, takže logicky všichni, jež taková komise v tří, čtyř, či pětičlenném obsazení zkoušela, nestudovali podle pana náměstka řádně).
Kdyby žurnalisté věnovali novopečencům jen špetku pozornosti, nemohly by je ministerské početní operace nijak překvapit a snadno by dovodili, že 549 úředníků v řeči oficiálně vládní znamená 1350 úředníků v řeči ministerské.
Konec týdne nám přinesl i povzdech nad tím, že jsme až dosud nebyli obšťastněni novým občanským zákoníkem.
Kdesi v Klatovech spláchl déšť cyklistu do kanálu a ten se řítil úzkou rourou nejen v hluboké tmě, ale i neméně hluboké nejistotě. Kdyby však platil nový občanský zákoník, měli bychom nezadatelné právo dozvědět se, jak bylo naloženo s tím, co pochází z našeho těla, a rovněž právo důstojnost tohoto nakládání bedlivě a náročně kontrolovat.
Už jsem si dovolil poznamenat, že si stěží dovedu představit realizaci tohoto nového základního lidského práva bez důsledného zavedení průhledné kanalizace (a to ještě není dořešena otázka, jak v tom kanále poznám, co konkrétně pochází právě z mého těla). No, a kdyby byla kanalizace průhledná, což nás jistě potká, pokud bude opravdu někdy platit ono veledílo, cyklista by se neřítil úzkou trubkou ve tmě a nejistotě, ale radostně by si užíval výhledu z kanálu.
Smutný fakt, že nový občanský zákoník dosud neplatí, totiž nahrává leda všelijakým rychlostudentům.
Mohou se totiž bránit proti skvělým argumentům pana náměstka, jež jim přišly v univerzitních dopisech, a také to, darebáci, dělají (pod plytkou záminkou, že si své argumenty vymyslel, že zákon, jehož se dovolává, říká něco úplně jiného, případně neexistuje, že něco špatně spočítal a podobně).
Podle § 988 odst. 1 návrhu nového občanského zákoníku, který byl po připomínkách odborné veřejnosti bez změny jediného písmenka převelen do § 1037 odst. 1, totiž ten, kdo nabyl věc bezúplatně, se nemůže domáhat ochrany proti tomu, kdo ji nabyl za úplatu.
Dostali někteří absolventi od univerzity odebíračský dopis? Dostali. Dostali ho zadarmo? Dostali. Je dopis věc? Je. Dostala ji univerzita za úplatu? Dostala (podle některých zlých jazyků ji ta psaní stála přes 1,5 milionu, což už je sakra solidní úplata). Může se podle nového občanského zákoníku ten, kdo nabyl věc bezúplatně, domáhat ochrany proti tomu, kdo ji nabyl za úplatu? Nemůže! Konečně tu máme řešení rychlostudentské otázky (uděláme si s nimi, co se nám zachce).
Ještě jedno poučení pro ty, kteří soustavně dloubají do návrhu nového občanského zákoníku pod všelijakými záminkami, jako že je zastaralý, nesmyslný či celkově vadný. Jak vidíte i na bývalém § 988 a nynějším § 1037, nevedou připomínky k žádné jiné změně, nežli že paragrafů ještě přibyde. Což je jasné varování: když budete kafrat dost dlouho, nebude těch paragrafů tři tisíce, ale deset (pochopitelně tisíc).