Jen směle do

rozhodčí komise, samozřejmě.

Chcete se zbavit nějakého hnusného spolku? Řešení hledej v rozhodčí komisi. A uznejte sami, není to nádherné, demokratické, a tudíž pochopitelně jednoslovné označení?

Obyčejný člověk sice miluje záhady, ale jen málokdy jim opravdu porozumí a vyřeší je. Lidé přesto lezou po sklepích nebo naopak po půdách a porůznu, a usilovně pátrají po kdejaké záhadě. což je samozřejmě záhada sama o sobě. Mohou totiž docela klidně dřepět doma s hlavou zoufale složenou v dlaních, případně čemkoli jiném vhodném pro účely tichého zoufalství a bádat nad nezměrnými záhadami, jež předkládá každému záhadymilovnému tvoru náš nový občanský zákoník.

Normální člověk například nemůže vyřešit záhadu, proč ustanovení o zrušení spolku a jeho likvidaci se v novém občanském zákoníku lstivě skrývají pod skupinovým názvem, tři, dva, jedna, okamžik překvapení: Rozhodčí komise (nadepsaným nad § 265 občanského zákoníku).

Důvodová zpráva k občanskému zákoníku (k § 30) nás zase upozorňuje, že znakem ohavné socialistické právní terminologie bylo nahrazování jednoslovných pojmů víceslovnými. Je tedy jen logické, že nový občanský zákoník v rámci překonávání totalitní ideologie postupuje zcela opačnou cestou: například hnusný socialistický víceslovný termín právní úkon nahrazuje moderně stručným termínem právní jednání, nepěkný totalitní pojem „orgán státní správy“ (v § 5 občanského zákoníku z roku 1964), pochopitelně víceslovný, byl nahrazen stručným a demokratickým termínem „orgán vykonávající veřejnou moc,“ hnusný socialistický víceslovný termín věcné břemeno se nahrazuje moderním a tudíž krátkým termínem věcné břemeno (což je obzvlášť působivé), o rozhodčí komisi ani nemluvě. Občanský zákoník nám navíc přináší takové pěkné jednoslovné pojmy, jako jsou: „Podpůrná opatření při narušení schopnosti nezletilého právně jednat“ a mnohé podobné.

Jak by mohl normální člověk přijít třeba na to, proč byla novým občanským zákoníkem zrušena jen druhá část zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech (kterou navíc tvořil jediný paragraf, § 28), když se autoři kodexu párali s pětadevadesáti paragrafy o nadacích, jež tím pádem (jen tím pádem?) byly jaksi k ničemu, protože občanského zákoníku se podle jeho § 9 odst. 2 použije jen tehdy, když věc neupravuje jiný předpis. Jen pro radost z dobře vykonané práce si připomeňme, že zato část pátá zákona o nadacích a nadačních fondech měla zřejmě protekci a byla následně zrušena hned dvakrát (§ 58 bod 12 zákonného opatření č. 340/2013 Sb. a čl. LXIV bod 13 zákonného opatření č. 344/2013 Sb., v obou případech s účinností k 1. lednu 2014).

Takže, přátelé, jen směle: hlavu do dlaní!

« Zpět