yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Josefina
Kdysi jedné dívce po ránu žalářník sebral polštář s tím, že ho nebude potřebovat, protože bude večer gilotinována. Jenže odpoledne hrůzovláda (což je oficiální název pro jedno období francouzské revoluce) padla a ona dívka byla propuštěna (takže vězeňský polštář už doopravdy nepotřebovala), stejně jako jakýsi rovněž propuštěný dělostřelecký důstojník, jehož si ona krásná Josefina o něco později vzala a stala se tak císařovnou, protože důstojník se jmenoval Napoleon Bonaparte.Pár lidí, kteří se setkali na lednových narozeninách pana exministra vnitra, mi podobně jako tisk prozradilo, že tam ze slušnosti taky pozvali pana ministra kmotrovské spravedlnosti. Čekali samozřejmě, že ze slušnosti odmítne, ale protože netuší, co by to asi tak mohlo být, dorazil. Protože se s ním logicky nikdo nebavil, jen v koutku mohutně pojídal se svým odebíračským náměstkem, a radili se, kterého státního zástupce by zvochlovali tak, aby zapomněl na pokyn Nejvyšší státní zástupkyně č. 8/2001 (podle kterého představitele školské samosprávy nejsou veřejní činitelé), nebo se aspoň tvářil, že neumí číst, a přece jen někoho z bývalých plzeňských učitelů obvinil jako veřejného činitele. Jinak by totiž prý pan ministr vypadal jako blbec.
V tomto směru ho ovšem můžeme uklidnit krásnou větou známou ctitelům Star Wars: Nic tomu nemůže zabránit. Navíc si dovoluji skromně dodat poznámečku vlastní provenience: už dávno se stalo.
Nenávist a zloba nikdy nemohou vyhrát, i kdyby to tak někdy vypadalo.
I kdyby jim pan ministr (školství) snad chtěl vyhovět, neměl by to lehké.
Sám si přece bolestně, leč pravdivě povzdechl, že se paní komisní chová jako rozzuřená dělnice při procesech z padesátých let, která předem odsuzovala na základě stranického pokynu (s tím drobným a jistě zanedbatelným rozdílem, že paní komisní šéfová jedná jedině na základě pokynu své vlastní zloby a zášti, snad mírně podpořeného doporučeními pana ministra sice stranického, ovšem zásadně nikdy nesledujícího zájmy své strany, ale vždy jen a jen své).
Bývaly hrůzné doby, kdy udavač současně vykonával funkci žalobce, ale na soudce zpravidla nikdy nepovýšil.
Dovedete si představit, že by to mohlo nastat teď?
Dovedete si představit, že někdo, kdo své nenávistné útoky a odsudky vymýšlí a chrlí roky, měsíce a týdny předem, by mohl být uznán za objektivního?
Dovedete si představit, že by temná zloba mohla zvítězit nad sny, ideály a bílou revolucí?
