Kančí

Tahat všelijaké svinstvo na Kavčí hory, kde dnes, jak známo, sídlí televize, rozhodně nemusí být výrazem úcty k tradicím a jiným pozitivním hodnotám naší společnosti, ale důsledkem pouhé neznalosti či nedostatečné vzdělanosti.

Dnes sice na Kavčích horách sídlí televize, ale zdá se, jako kdyby snad patřilo k téměř tisíciletým tradicím tahat tam, totiž na ony Kavčí hory, nejen kdejaké svině či jiná prasata, ale hlavně nějaké to svinstvo. Zřejmě se prostě stalo zvykem nosit na Kavčí hory svinstvo, ale může to opravdu být jenom důsledek obyčejného omylu.

Vezměte si třeba takového Bivoje, který odtáhl na vlastním hřbetě na Kavčí hory, jež se prý tehdy podle svých divokých obyvatel ještě jmenovaly Kančí hory, statného, zlostného a určitě hodně těžkého kance, čímž si vysloužil dokonce i planetku (jinak známou jako číslo 5797), a podle pověsti i ruku knížecí dcery Kazi (ba i její hrad Kazín).

Do toho vrchu se s vepřem vláčel právě Bivoj podle Kroniky české Václava Hájka z Libočan (sice faráře, ale jinak kriminálně závadné osoby, protože sám skončil ve vězení, když se zastával čarodějnic).

Podle Dalimilovy kroniky se však s prasetem na Kavčí hory trmácel Jetřich z Buzic. Díky němu pak v erbu rodu Buziců (vážení a milí anglofilové, nečte se to s k, protože jde o slavný český rod) byla kančí hlava.

I dnes se na Kavčí hory dopravuje podobný sortiment jako v dávné minulosti, vezměme si jen například paní televizní profesorku, takto šéfovou nejmenované akreditační komise. Taky Vás zaráží ta nápadná podoba s Bivojem?

Když se podíváte třeba na Bivojův obrázek od Mikuláše Alše (ačkoli to vlastně byl taky kriminálník a navíc ho vyloučili z vysoké školy), a na fotografii komisní dámy popíjející sice velice rozverně, ba rozvrkočeně, avšak striktně nestranně a objektivně vínko se studenty a učiteli, kteří posléze budou poukazovat na nešvary na plzeňských právech, jež při vínku s paní profesorkou svorně vymysleli a připravili, a jež tam ona posléze přijede zkontrolovat, až Vás ta podobnost zarazí.

Chcete-li si připomenout, jak to na oněch snímcích paní televizní profesorce, případně její plzeňské páté koloně, sluší, klikněte si na Úvahy a pak na Ilustrovaná II (jak jsem už zmiňoval dříve, hlavně se nesplést a neklikat na Ilustrovaná bez čísla, tam totiž není na fotografii ani statutární exproděkan, ani paní profesorka, ale krokodýl).

Taky Vás až zaráží, co všechno postupem doby na Kavčí hory ona dáma nanosila? Podoba s Bivojem je nyní už jasná: určitě tam natahala informace podobné váhy, jako vážil Bivojův jateční supervepř.

Mafie si například v jejím podání těžce polepšila. Zatímco podle jejího předloňského třeštění (jak její výplody pojmenoval jeden renomovaný právník a bloger v článku „Plzeňské třeštění“) mafie ovládala jen plzeňská práva, v Parlamentních listech 11.3. letošního roku už nám prozradila, že mafie řídí dokonce celou zemi.

A přitom to tahání svinstva na Kavčí hory může být jen pouhým nedopatřením. Když se totiž zahloubáte do slovníku moravských i jiných dialektů od Františka Bartoše z roku 1906, možná Vám sice stejně jako mně moc nepomůže, že se plkota překládá do češtiny jako plkoš a plkuša zase jako plkna (neb nevím ani co je plkna, ani co je plkoš), ale na straně 421 si tam najdeme, že svinstvo se do moderní češtiny překládá jako vepřový dobytek.

Pokud tedy tahal Bivoj, nebo pro mne za mne Jetřich z Buzic za Kavčí hory svinstvo, tahal tam prostě na hřbetě kance. Což je velký rozdíl proti tomu svinstvu, které se tam tahá teď.

Kdyby ovšem někdo volal: „Televizní profesorku na Hrad!,“ je třeba to opět chápat v rámci buzické či bivojovské tradice. Hradem je tudíž míněn Kazín, díra v křoví zarostlá lebedou a kopřivami. Potom bych se ovšem k onomu volání rád připojil.

« Zpět