Kavárenská

V naší krásné zemi existují všelijaké hospody a hospůdky, kavárničky a vinárničky. Existuje pražská kavárnička, kde skrovně placený učitel (nějaký pan Einstein) vysvětloval hostům teorii relativity, zatímco ostatní se opile dohadovali, proč ti zatracení ptáci pořád létají na jih. To určitě víte, nebo snad ne?

Existují vinárničky, kde zasněné postarší dámy nad několikátou sklenkou dobrého vínka, zasněně, leč detailně, vykládají, jaké že přesně nešvary najdou v jedné vzdálené plzeňské škole, až se tam konečně v blízké budoucnosti vypraví, a jak za tyto nešvary, jež tam dozajista objeví, potrestají všechny v širém okolí, ba i dál. Česneková pomazánka, kterou je ona vinárnička proslavena, dodává budoucím hrůzným objevům ten správný říz.

Existují hospody, kde se skvěle vaří a kde dostanete navrch k jídlu i vynadáno. Žer, knechte, osloví Vás mile středověce oděná servírka a plácne před Vás talíř kouřící, voňavé pečeně.

A existují místa, kde sice na česnekovou pomazánku nenarazíte, ale přece jen si na hospody, vinárny a podobná skvělá zařízení aspoň hrají. Nejmenovaný ministerský náměstek se iniciativně ujal Einsteinova dědictví a rozvinul je tak, že není relativní jen čas (jakkoli podle pana náměstka je 126 dnů 0,126 roku, od září do ledna příštího roku pouhý měsíc a od roku 2001 do roku 2005 zase pouhopouhé tři roky, takže jak vidíte, v úsilí o zrelativnění času pokročil tak, že se kalendářně precizní Mayové drbou rozpadlými prsty na prázdných lebkách v tichém, mrtvém úžasu), ale že relativní je naprosto vše.

Dovodil pečlivě, že paragrafy neplatí, když se nehodí jeho chlebodárcům, či přesněji kávodárcům, neboť jeho ministerský šéf ještě jako exministr přece prohlásil, že jeho honorář, aby nezatížil fakultní rozpočet (podle oněch faktur 179 tisíc měsíčně po dlouhé zimní, jarní, letní a další měsíce), stačí tak na kafe. Dovodil, že akademické tituly, jež od politických procesů v padesátých letech už nelze odebírat, odebírat lze, když se (mu) za to dost zaplatí a že diplomy lze zlikvidovat nejen sežráním či naopak, ale i sepisem pouhého nesmyslného dopisu, který se zahodí, nebo pošle na neexistující adresu (což je z hlediska právních účinků velice podobné, ba vlastně stejné).

Protože spolu s podrobnou, odborně fundovanou analýzou že nejde ani odebírat tituly ani rušit diplomy, byl zveřejněn i panem náměstkem sepsaný anonymní seznam diplomů zrušených navzdory tomu, že to nejde, mohli jsme ocenit eskamotérství vskutku nebývalé.

Ačkoli několika nešťastníkům, zejména těm, jejichž adresa je spolehlivě neznámá, byla na přelomu ledna a února odeslána pofidérní sdělení obsahující pokus o nemožné (zrušení diplomu) a žádnému dalšímu magistrovi či doktorovi už nic podobného neodešlo, podařilo se vyvolat mylný dojem, že se tak stalo (totiž že univerzita odeslala odebíračský dopis nějakým dalším lidem).

Zpráva, že diplomy rušit nelze, takže končíme, i když jsme pár blábolů na přelomu ledna a února už poslali, tak byla přetransformována do zvěsti, že bylo cosi odhaleno zcela nově a že byly odeslány zcela nové odebíračské bláboly. Kdyby tak pan hanopisník neuměl jen transformovat strohé sdělení v košatý nesmysl, ale třeba hlínu ve zlato, měla by škola, ministerstvo, ba i my všichni po rozpočtových problémech a ještě bychom mohli po víkendech půjčovat Řecku.

Samozřejmě lze zjistit, že jde pořád o ta samá lednová pseudousnesení, pouhým přečtením onoho anonymního seznamu, který pan náměstek nechal vyvěsit na univerzitní stránky. Jenže málokdo je až takový masochista, aby něco podobného dobrovolně četl (většinou se lidé této záliby či nátury pálí, probodávají, prostě činí cosi méně strašného, než čtení páně náměstkovských slohových cvičení).

Dozvěděli jsme se jaksi periferně i další informace, například, že pan hanopisník je ještě větší, hm, než jsme si mysleli. A určitě jste si všimli, že je opravdu hodně veliký (ostatně, pořád platí, jaký pán, takový krám, neb i jeho pan ministr je opravdu veliký).

Jestlipak by bývalý pan rektor ještě při předávání diplomů říkal, že absolventům odevzdává něco, co jim nikdo nemůže vzít? Jestlipak by dnes bývalý pan rektor promlouval při promocích k absolventům o tom, že laskavá Plzeň k nim promlouvala obrázky Mikuláše Alše a hudbou Bedřicha Smetany (jak říkával původně), ale nově i žertovnými nactiutrhačnými dopisy, jež občas z bujné rozpustilosti rozesílá absolventům svých škol?

Existují hospody, kde se skvěle vaří a kde dostanete navrch k jídlu i vynadáno. Plzeňská inovace, kterou byste rozhodně neměli přehlédnout, spočívá v tom, že sice nedostanete najíst (bývalí novopečenci rozfofrovali tolik peněz, že na tuhle kratochvíli nezbylo), ale zato dostanete vynadáno do podvodníků a jiných lumpů (pro jistotu ovšem dopisem, který pošlou někam, kde spolehlivě nejste).

Víte, proč ptáci létají na jih? Přece proto, že pěšky je to moc daleko.

« Zpět