Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
T

yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.

Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.

 

Kdo má nakonec

vždycky pravdu? Jako byste nevěděli.

Sousední slovenskou zemí zmítá skandál. Jakýsi zlovolný manžel trhal ve vzteku své ženě vlasy, ba i jinak s ní nepěkně nakládal, a tamní policie jí odmítla jakkoli pomoci s tím, že pan manžel je vyznání islámského a to podobné počínání umožňuje.

Komu čest, tomu čest, nic podobného by se u nás prostě stát nemohlo, za což musíme být hluboce a navždy vděčni autorům nového občanského zákoníku.

Vždyť podle jeho § 97 odst. 2 se má za to, že souhlas k oddělení části těla, jež se opět obnoví, byl udělen, takže se netřeba skandálně dovolávat islámského práva, ale naopak je třeba se korektně dovolat práva tuzemského, a pak je vše v pořádku. Vlasy podle našeho práva trhat možno, neb (kromě reformních proděkanů) znovu vyrostou, takže se má za to, že souhlas s jejich oddělením byl udělen. Slovenskému manželovi nezbývá, než doporučit, aby se odstěhoval k nám, a pak si může naškubat nejen vlasy či chlupy, ale třeba i nehty, a to nejen na své manželce, ale na komkoli.

Sousední slovenskou zemí tedy zmítá skandál, neboť tamní policie odmítla jakkoli pomoci osobě, jíž někdo rval vlasy. Jak jiné právní prostředí naštěstí máme u nás!

Zdejší policie by přece odmítla jakkoli pomoci osobě, jíž někdo rval vlasy, proto, že ta s tím podle občanského zákoníku souhlasí.

Samozřejmě, občas nějaké ty rezervy pořád máme i u nás. Pořád ještě například měříme míru vystavení ionizujícímu záření v rentgenech, ačkoli onen pán Roentgen (Wilhelm Conrad) vystudoval inženýra za nestandardně krátkou dobu v letech 1865 až 1868, a že se o něm nedoslechla paní komisařka, ho povzbudilo k tomu, že potom už filozofii vystudoval za pouhý rok.

Občas taky tápeme v nejistotě. Neboť třeba součástí inženýrských sítí (jež jsou podle § 498 odst. 1 občanského zákoníku věcí movitou) jsou i stavby a zařízení, jež s nimi provozně souvisí. A protože movité věci lze převádět nejen ústně, ale třeba i pouhým posunkem, kývnutím hlavy a podobnými způsoby, jakpak vlastně víme, že už někdo lehkovážným kývnutím hlavy neprodal takovou pěknou movitou věc, jakou je třeba Staroměstská radnice (ve sklepě má totiž nejen stoku, ale dokonce celý kanalizační uzel, neboli jinak řečeno inženýrkou síť, jejíž je celá ta radnice součástí)?

Moudří, kteří za nás myslí (např. Eliáš, K.: K pojetí dispozitivního práva v občanském zákoníku, Bulletin advokacie č. 9/2015) sice dospěli k závěru, že ohledně lhůt a jejich běhu se můžeme dohodnout i jinak, než stanoví zákon. Taky to v praxi ještě před přijetím občanského zákoníku opakovaně předváděli, když nám ukazovali, že čas a jeho běh může být v každé věci dohodnut jinak, a to i když ho dohodnou jen sami se sebou. Proto se sami se sebou dohodli, že třeba podle psaní univerzitního č.j. R-584–10 je doba od 2.5.2004 do 23.8.2005 dobou dvou měsíců a třinácti dnů, zatímco podle univerzitního č.j. R-377–10 je 126 dnů jen 0,1 roku, který má tím pádem 1260 dnů.

Navázali na to opět ve svém občanském zákoníku (v § 1257 odst. 2), když umožnili vlastníkovi zatížit jeden svůj pozemek ve prospěch jiného opět svého pozemku, přičemž takovou služebnost lze podle § 1260 odst. 1 občanského zákoníku zřídit smlouvou (kterou tedy onen služebnosti chtivý vlastník sjedná sám se sebou).

Pravda, právě přesně před sedmi lety jsem se na jakési tiskové konferenci pokoušel nepřejícně prokázat, že nemluví pravdu.

Jak se ale ukázalo, pravdu měl zase Lenin.

Jejich sláva, kterou jsem se tolik snažil zpochybnit, se tak prohloubila, že ji v hlubinách zapomnění už nikdo ani nezahlédne. Škola, kterou tehdy ze všech sil pomluvili, vzkvétá a po nich není ani památky ani na ní, ani v okolí, dokonce i velmi vzdáleném. A tak bychom mohli pokračovat dál. Jak totiž pravil Vladimír Iljič, je to s pokrokem pořád stejné: krok vpřed, dva kroky vzad.

« Zpět

webdesign and programning
IDEAS DESIGN