yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Kdo má právo jezdit na koloběžce, bicyklu, tříkolce, ba i na saních?
Samozřejmě ten, komu takové právo přiznává nový občanský zákoník. A kdo to tedy je?
Na různých vysokých školách nadchází zkoušková období a mnozí studenti budou muset v rámci odpovědí na zvídavé otázky charakterizovat nový občanský zákoník. Tak jim trošku napovězme:
Nový občanský zákoník staví na zdravém selském rozumu, charakterizoval nový kodex jeho hlavní pan autor (loni 27.12.).
Zřejmě proto nový občanský zákoník definitivně a rázně skoncoval s husopaskami (o slepicopaskách ani nemluvě). Podle jeho § 1279 odst. 1 se přece právo pastvy nevztahuje na drůbež (a na prasata). Z pastvy jsou ovšem, jak káže zdravý selský rozum, vyloučena zvířata špinavá. Co kdyby nám zablácené krávy zablátily louku? Ba co horšího, co kdyby nám zablácené krávy zablátily naši sváteční bažinu?
Zdravý selský rozum nám jasně říká, že například cyklistika je neoddělitelně spojena i s dobytkem.
Služebnost průhonu totiž podle § 1275 odst. 1 zakládá právo hnát přes pozemek zvířata. Se služebností průhonu je podle téhož ustanovení spojeno právo jezdit jinými nežli motorovými vozidly.
Kdo tedy má právo jezdit na koloběžce, bicyklu, tříkolce nebo na saních? Přece ten, kdo má právo průhonu (právo hnát zvířata přes cizí pozemek)!
Co nějaká další výstižná (a samozřejmě pochvalná!) charakteristika?
Jak moudře praví důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, zásadou nové úpravy je, že spotřebitel musí být (nekompromisně!) chráněn.
Ukažme si tedy názorně, jak nový zákoník skutečně významně zvyšuje ochranu spotřebitelů:
Do konce loňského roku ubohý, ba přímo bídný, spotřebitel prostě musel prokázat, že a kde zboží koupil a že vlastnosti onoho zboží se nějak změnily (koupené auto zrezivělo). To stanovil ohavný totalitní § 619 odst. 1 starého, naštěstí již bývalého, občanského zákoníku.
Dnes ovšem, jak už víme, byla práva kupujícího spotřebitele mohutně posílena.
Právo kupujícího z vadného plnění zakládá totiž podle § 2100 odst. 1 vada existující v době prodeje nebo vada, jež vznikla později porušením právní povinnosti prodávajícím.
Přeloženo do civilní češtiny: právo z odpovědnosti za vady máte tehdy, pokud jste zbrusu nové auto koupili už rezavé anebo pokud Vám ho prodejce po prodeji poléval kyselinou nebo jinými korozivnímu látkami (takže kvůli tomu následně zkorodovalo).
Hned je vše jasnější, ba je dokonce nad slunce jasné, že ochrana spotřebitele je podstatně masivnější.