Kdyby jenom

legislativu...

Občas se nějaký zastánce retrostylu nečekaně probere a protože hned nepozná, v jaké době se nalézá, připomene třeba, co všechno si pár podivínů, ba přímo hlupáků (jak ovšem na Veliký pátek pravil pan předseda Nejvyššího správního soudu, když poukázal na to, že legislativu u nás tvoří právě hlupáci, a kdo by takové autoritě oponoval?) svého času navymýšlelo o nejmenované západočeské právnické fakultě.

Nabízí se, jestli to není tou Plzní.

Vždyť nejmenovaný pán náměstek tehdy notorického pana ministra (dnes exministra) kmotrovské spravedlnosti, a časem i jiných ministryň, přece původně nevykládal na potkání naprosté pitomosti. Ale poté, co se vydal do západočeské metropole, náhle objevil neuvěřitelné schopnosti některých tamních absolventů. kteří zlotřile v roce 2002, 2003, a naposledy ještě i v květnu 2004 hrubě porušovali studijní řád přijatý až 16. srpna 2004 (jak zmužile zjstil např. pod univerzitním č.j. R-505–10).

Ba co víc, časem zjistil i to, že od června 2000 do září téhož roku uplynuly více než dva toky (pod univerzitním č.j. R – 583 –10 přece vytkl absolventovi, který skončil v červnu 2000 studium na jiné vysoké škole, že mu byla v září 2000 uznána zkouška, ačkoli podle studijního řádu přece lze uznat zkoušky jen do dvou let od skončení předchozího studia).

Nejmenovaný pan profesor si přece na Sokolovsku psal bláboly zcela neškodné, ale ledva přibyl do Plzně, zařadil se s nečekanou hbitostí do oné kategorie, o níž pan předseda správního soudu tak plamenně promlouval. Například objevil, že případ, kdy dlužník splyne s jedním z více věřitelů, má nejméně dvě řešení. Pokud totiž dlužník dluží (solidárně) několika věřitelům a nějak splyne s jedním z nich, pak
a) podle § 1878 odst. 2 zaniká celý dluh, a přitom současně,
b) podle § 1994 zaniká tentýž dluh jen zčásti.

Objevil také, že nejhorší lháři se poznají podle toho, že vůbec nemluví (podle § 2788 odst. 1 občanského zákoníku je totiž povinnost odpovídat pravdivě „splněna, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného“), takže je třeba blábolit nesmysly, aby člověk nebyl v právním smyslu lhářem (což by mohlo být vysvětlením počínání některých autorů), stejně jako třeba to, že příkazem doby je zásadně neplatit za hotel (neboť jde-li o dočasné užívání ubytovacího zařízení, může přece spotřebitel od smlouvy podle § 1861 nového kodexu do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy bez dalšího odstoupit, a byla-li mu již poskytnuta služba, nemusí podle § 1863 nového zákoníku po odstoupení od smlouvy hotelu už nic platit, neboli moderními slovy zákona „není z toho podnikateli ničeho povinen“), jakož i řadu podobně velice praktických věcí.

Jenže to nejspíš nebude jen tím místem. Vždyť třeba nejmenovaná komisní dáma naopak všechny špatnosti plzeňských právníků a hlavně práv objevila při (respektive ve) víně dlouho před tím, nežli se do onoho místa vůbec vydala.

Prostě to bude právě tak, jak praví pan soudní předseda: legislativu u nás tvoří právě hlupáci, a kdyby jenom legislativu, že?

« Zpět