Klimatologicky neveselá

Sotva jsme se poučili,

jak pěkně prohánět sousedy (můžeme po nich totiž podle § 1019 odst. 1 občanského zákoníku požadovat, aby upravili svou stavbu tak pěkně, aby z ní nepadal sníh či dokonce led na náš pozemek), už nás straší, že prý letošní rok bude nejteplejší v historii.

Pokud by se nám zalíbilo, aby soused přeměnil svůj dům na účinnou past na led a sníh, něco na způsob černé díry (ze které nikdy nic nevypadne, jak vymyslel pan Stephen Hawking, i ten taky studoval v Cambridgi taky jen od roku 1963 do roku 1966, prostě nikdo není dokonalý), možná bychom mohli poprosit nejmenovanou paní komisní, jestli by nám nezaprorokovala kupy sněhu a haldy ledu. Anebo možná s ohledem na míru splnění jejich proroctví (třeba o vítězství komunismu v Latinské Americe v 70. letech minulého století) by bylo lepší uctivě poprosit o proroctví, že celou zimu chumelit nebude? Tak bychom se možná k pořádné sněhové nadílce přece jen nakonec dostat mohli.

Doufejme jen, že nám ti nepřejícní racionalisté náš nový krásný mezitím nějakou podivnou novelou nepokazí.

Neboť se pořád projednává novela, jež má pohříchu z nového kodexu odstranit právě ty nejvtipnější paragrafy. Ačkoli jsme jako národ hrdí, že od účinnosti nového občanského zákoníku jsou konečně všichni (přinejmenším všichni ti, kdo nejednají neurčitě, protože zákon spojuje domněnku poctivosti jen s jednáním, které je určité) ze zákona poctiví (podle § 7 nového kodexu se má za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal i poctivě), má nám to novela zrušit.

Ačkoli je jen správné, spravedlivé a transparentní, že nepožívá právní ochrany, budou-li nás bez sebemenšího důvodu mlátit strážníci obušky na veřejnosti a za bílého dne, zatímco pokud by nás tloukli ve tmě za rohem, jejich jednání by bylo právně konformní a právní ochrany by požívalo (podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany), chtějí nám z tohoto ustanovení nezodpovědně vypustit slovo „zjevně.“

Naštěstí se k obraně zákoníku stmelily síly, do nichž by to jinak nikdo ani neřekl.

Třeba takové ustanovení § 247 občanského zákoníku v duchu slavných feudálních tradic umožňuje, aby řadoví členové spolku (brr) neměli co mluvit do jeho směřování a činnosti, neboli umožňuje nahradit všelijaké nesmyslné členské schůze tím, co zrovna ty důležité lidi napadne, například, že nejvyšším orgánem bude jen předseda (§ 247 odst. 2 občanského zákoníku). Samozřejmě, že tvůrci oddaní feudálním poměrům brání své dílo před zmrzačením (jímž by v daném případě bylo zohavení § 247 do podoby: nejvyšším orgánem spolku je členská schůze). Ale po jejich bok se hrdě a transparentně staví třeba i agent Vilém, který se přece svého času v tak zvaném vázacím aktu upsal poněkud jiným nežli feudálním hodnotám (i když středověké myšlení i temno tu bylo vlastně taky). Možná proto, že režim, jemuž transparentně, leč potají, sloužil, směřoval k odbourání všeho práva (v komunismu žádné právo platit nemělo), čímž je nutně autorům zákoníku blízký? Anebo proto, že z kodexu chtějí vyškrtnout krásné ustanovení, že vlastně nepotřebujeme soudy, protože si stačíme sami?

Podle § 14 odst. 1 občanského zákoníku si totiž každý může ke svému právu pomoci sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že zásah veřejné moci by přišel pozdě. Občanský zákoník tedy už nevyžaduje, aby zásah do práva hrozil bezprostředně, a dokonce ani výslovně nepožaduje, aby zásah byl neoprávněný. Přitom třeba v roce 2013 činila průměrná délka civilního řízení u nás 398 dní. Zásah veřejné moci, tedy v tomto případě pravomocné soudní rozhodnutí, tudíž přijde včas jen málokdy, takže občanský zákoník otevírá možnost svépomoci prakticky pro každou situaci. A to by mělo být nahrazeno možností svépomoci jen v případě bezprostředního ohrožení? Šavle ven, chtělo by zavelet, míněny ovšem sečné zbraně.

« Zpět