Kočičí pití II

Právě míjející pracovní týden nám přinesl kromě jiného naději, že se konečně dozvíme, zda Tychona de Brahe otrávili (mimochodem, kromě hvězdáře, astronoma, slavného záletníka a kupodivu i strážce majáku byl Tycho de Brahe taky právník). Možná se zjistí, zda ho opravdu otrávil jeho milovaný žák (jak vidíte, pod sluncem nikdy nic nového, o vděčnosti některých svých žáků bych mohl psát tlusté knihy, a ačkoli moji žáčci umí kupodivu lépe sehnat jiná média než rtuť, asi by to klidně mohly být skutečné horory), nebo jeho stejně milovaný vládce (jak vidíte, ani v politice celkem nic nového).

Kromě toho jsme se v tomto týdnu dozvěděli, že elegantní kočičí pití je opravdovým zázrakem setrvačnosti, z čehož plyne, že když dva dělají totéž, doopravdy to nikdy není totéž. Pan zase už náměstek totiž rovněž využil zázraku setrvačnosti (zde ovšem spíše prokletí setrvačnosti) a téměř doslovně zopakoval jinak nezáživné vyprávění z dubna letošního roku ohledně své nezáslužné nečinnosti při právním poradenství jedné nejmenované západočeské univerzitě. Jak mi opravdu velmi moudře napsal jeden z Vás, on přece té univerzitě podle zákona radit nesmí (a pomáhat už vůbec ne), což by mohlo vysvětlovat, že předlouhé měsíce prakticky nic nedělá (ačkoli za to bere tučný peníz). To, že některá média jeho retroprojev zopakovala, je opravdový div setrvačnosti, po kočičí ani jiné eleganci ovšem nikde ani nejmenší stopy.

Jak ale pravil jeden z protagonistů loňského převratu na plzeňských právech: pokud nesebereme (ať už to jde nebo nejde) aspoň deset akademických titulů, budeme za totální pitomce (prosím, jen žádnou paniku, buďte klidní, už se dávno stalo).

Komise, nazvaná etickým panelem, naopak svou dlouhou nečinnost nečekaně ukončila. Původně sice v duchu demokratických tradic hodlala svůj nekompromisní odsudek pronést už zjara (aniž by se zabývala něčím tak zbytečným a nepodstatným, jako jsou vyjádření osočených), ale naštěstí aspoň jeden z členů zmíněného panelu nebyl existenčně závislý na jednoznačně dehonestujícím výsledku (jako jediný totiž nebyl ani z oné nejmenované západočeské univerzity, ani z právnické fakulty dlouhodobě trápené Akreditační komisí), takže neprávem osočení přece jen dostali šanci cosi říci (ne, že by se tím snad něco změnilo).

Nicméně, jak už jsem napsal, etický panel využil profesorek práva ve svých řadách a jednoznačně konstatoval, že podle zákona akademické tituly odebírat rozhodně nelze, což je obzvlášť pikantní, protože se tak stalo ve stejný den, kdy byl pronesen i onen magisterský retroprojev.

Prostě tento týden bylo poněkud proměnlivo.

« Zpět