Kolonková

Tu i tam proskakují zprávičky, že ten či onen rozpuštěný zákonodárce po dlouhých letech či desetiletích zákonodárcování najednou neví, jakou profesi vlastně na kandidátku do předčasných voleb napsat.

Naštěstí třeba takový notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti nemá ani stín podobného problému, neboť přece pracoval na občanském zákoníku, a to hodně dlouho. Mluvil o něm totiž prakticky pořád a navíc ho chválil, což je podle jeho úctyhodného právního názoru opravdu těžká práce (s tím, že chválit náš nový kodex je práce tuze těžká, jistě souhlasí úplně každý). A takhle těžce pan exministr pracoval dlouhá desetiletí.

Jeho nejmilovanější náměstek přece proslul početními kreacemi na výrobu hnusných rychlostudentů (třeba od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc, konkrétně 0,12 roku, takže pod č. R-595–10 lehce odhalil rychlostudenta, který zvládl celý semestr za jediný měsíc, konkrétně od 8.září 2005 do 12.ledna 2006). Jenže pan vždycky náměstek to dovede i obráceně.

Protože absolventovi, který studoval od 19.6.2001 do 6.6.2005, chybí podle geniálního náměstskovského psaní do doby čtyř let studia 0,3 roku, neboli čtyři měsíce (takže byl samozřejmě pod č.j. R-594–10 hbitě označen za rychlostudenta), lze usoudit, že na novém občanském zákoníku pan exministr usilovně pracoval již dlouho před svým narozením.

Práce na novém občanském zákoníku byly totiž zahájeny v roce 1999, takže trvaly bratru třináct let, což je tak asi 4745 dnů. Pokud v souladu s geniálním výpočtem páně náměstskovským budeme za každých třináct dnů (tolik chybí do čtyř let tomu, kdo studoval od 19.6.2001 do 6.6.2005) počítat čtyři měsíce (absolventovi, který studoval od 19.6.2001 do 6.6.2005, totiž chybí podle geniálního náměstskovského psaní č.j. R-594–10 do doby čtyř let studia právě 0,3 roku, neboli čtyři měsíce), pak zjistíme, že notorický pan exministr pracuje na občanském zákoníku již zhruba 121 (121,6666666…) let. Takže rozhodně už dlouho nemá žádný problém s tím, co do kolonky profese napsat.

Ostatně, i kdyby snad posledních sto let na občanském zákoníku nepracoval, měl by pořád co vyplňovat. Například pedagogickou práci na vysoké škole, ať již šlo o lezení pod skříň při předstíraném pátrání po pracech, které byly a jsou v knihovně, nebo o charismatické a hlavně neopakovatelné reformování vysokého školství opakováním mantry reforma na vybraném schodu, neopakovatelné je jeho počínání hlavně proto, že onen schod byl tak ošlapán, že není k použití.

Samozřejmě je tu ještě profese čističe, bdícího i v hlubokém spánku nad očistou okolního světa. V tom dosáhl postupem času náš oslavenec naprosté dokonalosti, takže cokoli (například téměř rodná strana, totiž teprve druhá v tak dlouhém poslaneckém životě) nyní může být bez dalšího očištěno.

Notorický pan exministr se totiž naučil vylučovat spolustraníky, kteří si o něm myslí, že je hlupák, případně to říkají nahlas (vlivný člen jeho strany z ní byl přece vyloučen proto, že v Parlamentních listech svého času hovořil o hlupácích typu Jiřího Pospíšila).

Tím, že vyloučení jsou hodni ti, kdo si o něm myslí, že je hlupák, je jen otázkou nahodilé volby, koho z celého lidstva si k vyloučení zrovna vybere.

Řekněte sami, není to geniální?

« Zpět