Komenský, zalez!

Někdo by si možná při trudném sčítání povodňových škod a shánění potřebných korun aspoň na jejich zmírnění mohl povzdechnout nad tím, kolik milionů se vydává na propagaci nového občanského zákoníku.

Nebo kolik milionů (tuším dva) kdysi dostal pan komukoli náměstek, když se podujal zničit si pověst tím, že se obětavě vrátil k dobré gottwaldovské praxi odebírání akademických titulů (pardon, nakonec se skromně omezil jen na jejich rušení, což, jak sami uznáte, je z hlediska dotyčného absolventa rozdíl skutečně významný). Samozřejmě, že by se za dva miliony dala odstranit spousta bahna, a mohli bychom se zamýšlet nad tím, zda se ho za takové peníze dá odstranit víc, než kolik ho třeba tvůrci nového občanského zákoníku nanesli na své kolegy a studenty.

Nebuďme ovšem nepřející: připomeňme si, že pan náměstek na tom byl skoro jako Einstein (tedy minimálně v dobách, nežli se vydal za moře, míněn pan Einstein, pan náměstek se za moře bohužel nevydal, ba ani v žádné mušli neskryl).

Už jsme si totiž kdysi napsali, jak chudák Einstein svého času obdržel v Praze roční plat 6400 korun, leda tak na kafe. Jenže jsme si taky napsali, že to byl jen nějaký obyčejný Einstein, který nota bene slušně zacházel se studenty a vážil si kolegů (pravým reformátorům typu pana exministra, případě pravým reformátorkám typu paní komisní, naskakuje husí kůže při pouhopouhé představě něčeho tak ohavného). Taky objevil jen to, že čas je relativní, zatímco pan pisatel odebíračských dopisů přece objevil, že při dostatečně velkém honoráři může být relativní úplně všechno. Takže není divu, že pan náměstek dostal zaplaceno, hm, asi třistakrát víc, než pan Albert Einstein.

A navíc ten pan Einstein, jak jsme si připomněli, nestudoval úplně standardně.

Což je samozřejmě něco zcela neodpustitelného. I když občas a náhodou nějaký ten rychlostudent řekne (zřejmě jen omylem) cosi pravdivého, stejně by se radši měl dobře schovat, aby se o něm paní komisní či pan vždy náměstek nedoslechli.

Takový Jan Amos Komenský (ještě ke všemu učitel!) sice promluvil, jako kdyby s úctou obdivoval fotografie (my je můžeme zaobdivovat u úvahy Ilustrovaná II), na nichž je zdokumentováno, jak notorická paní komisní s tvůrcem nového občanského zákoníku a dalšími humoristy usilovně a intenzivně pátrá po pravdě (jež se nalézá, jak je na oněch fotografiích též vidno, in vino).

Sice to byl bídný rychlostudent, který za pouhé tři roky (1611 až 1613) vystudoval hned dvě univerzity navíc od sebe skoro pět set kilometrů vzdálené (v Heidelbergu a v Herbronu), ale zdá se, že slepé kuře našlo zrno a že uctivě uznal, že co praví notorická paní komisní, pravda pravdoucí jest.

Neboť přece pravil, či spíše napsal, že „právě vopilej ti pravdu poví.“

Jenže to studium bylo přece jen tak nestandardní. Takže radši: Komenský, zalez, ať se o Tobě ta notorická paní nedozví.

« Zpět