Kopřivka

Stále znovu a znovu se přesvědčujeme, že pranostiky mají pravdu jen poněkud podmíněně, ba zhusta dokonce jen zčásti: hadi a štíři, jakož i jiná plazivá, škaredá verbež, například mají vylézat na svatého Jiří (což je v dubnu, konkrétně 24.), avšak zmíněná havěť nám samozřejmě takovou radost neudělá, aby vystrkovala hlavu z pod hroudy jen jeden den v roce, a tak se s ní musíme trápit i v ostatních dnech, ba i obdobích, roku, jak nám bohužel ukazuje naše zkušenost s všelijakými naštěstí už navždy bývalými novopečenci.

Víkend nám přinesl řadu podnětných, zajímavých a zřejmě i pravdivých novinek: například, že české ženy cestují za sexem převážně do Tunisu, zatímco cizinky hlavně do Gambie, že prezidentu Obamovi nepsalo pero půjčené od Poláků, a že by soukromým detektivům v budoucnu mělo být povoleno používat pouta. Když už vršíme na sebe hromady všelijakých jen zčásti smysluplných novel, nestálo by za to vymyslet nějakou, podle které by aspoň v budoucnu, a aspoň občas, třeba každou třetí sudou neděli, novopečenci směli používat rozum? Jenže pravda, ti detektivové, kteří budou možná někdy v budoucnu smět používat pouta, je asi budou mít. Hm.

Mezi takové úžasné novinky typu nepíšícího pera se snadno vtěsná nějaký ten opeřený vrubozobý potomek teropodních dinosaurů z rodu Anas (kam patří třeba i kopřivka), neboli kachna. Samozřejmě je lepší kachna se zelím a knedlíky, nežli kachna novinářská, ba dokonce lepší jakákoli kopřivka, nežli kachna novinářská (o kopřivce obecné většinou vůbec netušíme, že je to kopřivka, protože ji známe spíše jako čínskou kachnu), ale hlavní je vědět, že jde o žurnalistického pohrobka dávno zetlelých dinosaurů.

Samozřejmě chápu, že po měsících blábolů o protekcích pro prominenty a naplněných lítostí, že se nepodařilo vykonstruovat, že na plzeňských právech studovali váleční zločinci z nejrůznějších epoch a zemí, a to dávno před tím, než škola vznikla, vnímají i sami blábolotvůrci, že poslat pár nesmyslných frází lidem veřejně zcela neznámým na adresy na nichž roky nebydlí (vedeni jinak správnou myšlenkou, že kdo si nevšimne útoku, nebude se bránit), je celkem bída. Pocit nenaplněnosti (neboli prázdnoty) se přitom zvolna z jejich hlav začal šířit i na veřejnost.

Proto zkusili placatý zobák kachny žurnalistické poněkud ohnout do supího tvaru a vypustit jedovatou slinu na téma, že děti zajímavého zavražděného ještě dost netrpěly, takže jim byl za trest za otcovy hříchy ještě odňat i plzeňský titul.

Samozřejmě nebyl, kdyby to šlo, určitě by ho někdo sebral hlavně novopečencům, neboť znalosti práva, jež veřejně předvádějí, by měly vést i ke zrušení známek z občanské nauky na základní škole. Jen kdyby to šlo, což (v tomto případě bohužel) samozřejmě nejde.

Nejspíš se to však konečně dozvíme oficiálně. Nejmenovaná západočeská univerzita sice zatím prozradila například to, že za podivný blábol nejmenovaného exministra zaplatila zhruba třista tisíc (možná se časem dozvíme, kolik stojí exministrovské písmenko, například že exministrovské e stojí dva tisíce a e s háčkem tři, nebo tak nějak).

Přiznala, že za opisování náměstskovského (odebíračského) blábolu vyhodila asi milion v téže měně, ale usilovně tají, že má k dispozici analýzy dokladující, že tyto peníze poslala do, hm, prázdných kapes novopečenských přisluhovačů zcela zbytečně (neboť nejenže nelze odebírat akademické tituly, jak přiznal po dlouhých měsících i pisatel hanopisných dopisů, ale ani rušit všelijaké papíry, například diplomy).

Jenže máme zákon o svobodném přístupu k informacím, a tak jsem se od Vás dozvěděl, že v nejbližších dnech hodláte požádat podle tohoto zákona o sdělení, zda má univerzita opravdu k dispozici posudky o tom, že rušení titulů je právně nemožné a nepřípustné (o všech cvrlikají vrabci na střechách a některé už kolují v kopiích po světě), z pera kterých autorů jsou a kolik univerzita skutečně zaplatila z veřejných prostředků za právně nemožnou a nepřípustnou odebíračskou činnost (zejména poté, co její nemožnost a nepřípustnost byla zmíněnými analýzami nade vši pochybnost doložena).

To by pak možná pro některé byla lepší i ta kopřivka, klidně bez zelí a bez knedlíků.

« Zpět