Kulatá horečka

aneb o dětských právnických osobách.

V různých zemích mají různé právnické osoby. Ale kdo se může pochlubit tím, že bude mít právnické osoby mládeži nepřístupné, ale i právnické osoby mládeži, ba i malým dětem, zcela přístupné.

V pátek jsme si skromně připomněli desetidenní výročí kulatého stolu, pořádaného Ministerstvem spravedlnosti 21.5. letošního roku na téma spolků a jejich právní úpravy.

Ačkoli (stejně jako kdykoli jindy) nikdo z přednášejících neřekl nic zajímavého, téma posluchače přesto zaujalo tak, že se vyřčené perly samizdatově šíří po celé zemi.

Podobně jako svého času geniální stati soudruha Stalina o marxismu v jazykovědě rozpoutaly hledání významu základních marxistických pouček ve všech oblastech lidského života, například v houbaření, i nyní geniální stati tvůrců a propagátorů nového občanského zákoníku rozvinuly nesmírnou iniciativu, srovnatelnou snad jen s kalifornskou zlatou horečkou.

Každý, kdo má chvilku času, bádá, jakou žertovnou pitomost, na kterou dosud nikdo nepřišel, je možné ještě kdesi v novém zákoníku nalézt. S ohledem na rozsah nového zákoníku přitom není třeba nechat se zbytečně deprimovat kvanty hledačů, šanci má pořád ještě každý.

Napovídat se určitě nemá, ale vzpomínaná diskuse o spolcích přece jen určitou nápovědu poskytuje.

Agent StB Vilém v plodné diskusi například poutavě, leč přitom soudružsky, upozornil, že členské příspěvky nejsou podle zákona (nového občanského zákoníku) povinné, ale jejich zavedení v tom či onom spolku závisí jen na jeho stanovách (podle § 235 nového občanského zákoníku stručně řečeno stanovy mohou určit, že se budou platit příspěvky).

To je velmi převratný rozdíl nového občanského zákoníku oproti nynějšímu, hanebnému zákonu č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, který otázku příspěvků nezodpovědně vůbec neřeší a ponechává ji jen a jen na stanovách (§ 6 odst. 2 písm.f) citovaného zákona).

Úkolem StB přece bylo nejen chránit stát před především vnitřními nepřáteli, ale také nepřátele komunismu účinně klamat a mást a tímto matením působit k odhalení jejich skutečné povahy a jejich následné zkáze.

Hlavní stvořitel nového zákoníku pak opakovaně, leč stále poutavě a rovněž soudružsky, poukázal na to, jak oněch 88 paragrafů nové úpravy podstatně zjednoduší spolkovou činnost (dosud otrocky spoutanou chabou desítkou paragrafů) a hlavně ji podstatně zliberalizuje.

Tak třeba podle § 214 odst. 1 nového občanského zákoníku mohou spolek založit jakékoli tři osoby.

Dnešní občanské sdružení mohou naproti tomu založit libovolní tři občané (§ 6 odst. 2 citovaného zákona č. 83/1990 Sb.), ale pozor, aspoň jeden z nich musí být starší 18 let.

Takové hnusné diskriminační omezení už nový občanský zákoník neobsahuje, protože s diskriminací podle věku rázně zúčtoval. Podle jeho § 152 odst. 3 týká-li totiž se hlavní činnost právnické osoby nezletilých, může být členem orgánu právnické osoby i nezletilý.

Spolky pro hraní na Indiány, pro hraní kuliček, pro hraní na doktora, četníky a zloděje, případně na dealery, a jim podobné, tedy už budou moci zakládat děti rovnou, aniž by jim do toho neliberálně mluvil nějaký ten dospělý.

« Zpět