yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Léto, kromě toho, že je obdobím horka, zvláště to letošní, je navíc obdobím lecčehos dalšího. Například obdobím letních prázdnin, tedy u nás. V oné krásné zemi, z níž jsem se přes půl světa nedávno vrátil, sice měli horko jako u nás (ostatně jejich země leží v tropech), ale prázdniny teprve pololetní (jenže tam mají i pololetní prázdniny aspoň dva týdny).
V prázdninovém čase je třeba nějak zabavit naše ratolesti, a aby se u toho národ taky trochu pobavil, dostává se nám dobrodiní všelijakých letních soutěží. Pošli fotky a něco dostaneš, pošli povídku nebo pohled, odpověz na jednoduchou otázku, prostě opravdu nic originálního.
A přitom mají vypisovatelé soutěží k dispozici tolik invence již vynaložené, kterou mohou bez dalšího použít, neboť by nemusela být chráněna autorským právem. Nemusela, ale co když je?
Podle § 3 písm. a) autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) se přece ochrana podle tohoto zákona nevztahuje na právní předpisy, jenže na druhou stranu třeba takový občanský zákoník toho přece nemá s právem ve skutečnosti moc společného, tak jak to s tou jeho ochranou neochranou vlastně je?
I kdyby se však nakonec provalila zatím tutlaná skutečnost, jak málo má se skutečným právem společného, a občanský zákoník tudíž požíval autorskoprávní ochrany, stejně by mohl posloužit jako nádoba, ba přímo cisterna invence, z níž lze při tvorbě dětských soutěží čerpat lépe než ze studny.
Tak třeba klasická matematická soutěž: když každý v rodině měl už odjakživa sám dítě ve dvaceti letech, kolika let by se musel dožít dědic v páté třídě (míněna pátá dědická třída, ne školní), aby mohl dědic po zůstaviteli, který zesnul v sedmdesáti letech?
Podle § 1639 odst. 1 občanského zákoníku totiž dědí v páté třídě prarodiče rodičů zůstavitele. Takže, zůstavitel se narodil svým rodičům, když jim bylo dvacet, ti se narodili svým rodičům, když jim bylo dvacet, a ti se narodili svým rodičům taky když jim bylo dvacet, což je dohromady šedesát, plus těch sedmdesát: v krásném mladém věku 130 let se dědicové páté třídy mohou ujmout dědictví a pěkně si zařádit.
Anebo soutěž o co nejoriginálnější projev sňatečné vůle: Přece se vůbec nemusíte otravovat nějakým trapným ano, ještě navíc před matrikářem či knězem, když podle § 659 občanského zákoníku manželství vznikne i jinak, je-li zřejmé, že tak snoubenci projevují svou vůli. Fantazii se meze nekladou a mravnost případně někam zastrčíme pro případ smělejších soutěžících.
A když už jsme u těch mravnostních poklesků, co takhle pěkná vědomostní soutěž. Jestlipak občanský zákoník umožňuje manželovi, aby měl za manžela jiného chlapíka?
Anebo, co myslíte, může ten chlap žít v registrovaném partnerství se ženou?
Odpověď, jak jinak, je v obou případech kladná. Změnou pohlaví totiž (podle § 29 odst. 2 občanského zákoníku) manželství, nebo i registrované partnerství, zaniká, ale až ode dne, kdy zdravotnické zařízení vystaví potvrzení (§ 29 odst. 1). A všichni přece víme, jak rychle cválá po šťavnatých loukách naší země úřední šiml. A když je ještě navíc takové horko…