Letní soutěže

Nevyužít léto k soutěžím by byl vážně hřích.

Léto, kromě toho, že je obdobím horka, zvláště to letošní, je navíc obdobím lecčehos dalšího. Například obdobím letních prázdnin, tedy u nás. V oné krásné zemi, z níž jsem se přes půl světa nedávno vrátil, sice měli horko jako u nás (ostatně jejich země leží v tropech), ale prázdniny teprve pololetní (jenže tam mají i pololetní prázdniny aspoň dva týdny).

V prázdninovém čase je třeba nějak zabavit naše ratolesti, a aby se u toho národ taky trochu pobavil, dostává se nám dobrodiní všelijakých letních soutěží. Pošli fotky a něco dostaneš, pošli povídku nebo pohled, odpověz na jednoduchou otázku, prostě opravdu nic originálního.

A přitom mají vypisovatelé soutěží k dispozici tolik invence již vynaložené, kterou mohou bez dalšího použít, neboť by nemusela být chráněna autorským právem. Nemusela, ale co když je?

Podle § 3 písm. a) autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) se přece ochrana podle tohoto zákona nevztahuje na právní předpisy, jenže na druhou stranu třeba takový občanský zákoník toho přece nemá s právem ve skutečnosti moc společného, tak jak to s tou jeho ochranou neochranou vlastně je?

I kdyby se však nakonec provalila zatím tutlaná skutečnost, jak málo má se skutečným právem společného, a občanský zákoník tudíž požíval autorskoprávní ochrany, stejně by mohl posloužit jako nádoba, ba přímo cisterna invence, z níž lze při tvorbě dětských soutěží čerpat lépe než ze studny.

Tak třeba klasická matematická soutěž: když každý v rodině měl už odjakživa sám dítě ve dvaceti letech, kolika let by se musel dožít dědic v páté třídě (míněna pátá dědická třída, ne školní), aby mohl dědic po zůstaviteli, který zesnul v sedmdesáti letech?

Podle § 1639 odst. 1 občanského zákoníku totiž dědí v páté třídě prarodiče rodičů zůstavitele. Takže, zůstavitel se narodil svým rodičům, když jim bylo dvacet, ti se narodili svým rodičům, když jim bylo dvacet, a ti se narodili svým rodičům taky když jim bylo dvacet, což je dohromady šedesát, plus těch sedmdesát: v krásném mladém věku 130 let se dědicové páté třídy mohou ujmout dědictví a pěkně si zařádit.

Anebo soutěž o co nejoriginálnější projev sňatečné vůle: Přece se vůbec nemusíte otravovat nějakým trapným ano, ještě navíc před matrikářem či knězem, když podle § 659 občanského zákoníku manželství vznikne i jinak, je-li zřejmé, že tak snoubenci projevují svou vůli. Fantazii se meze nekladou a mravnost případně někam zastrčíme pro případ smělejších soutěžících.

A když už jsme u těch mravnostních poklesků, co takhle pěkná vědomostní soutěž. Jestlipak občanský zákoník umožňuje manželovi, aby měl za manžela jiného chlapíka?

Anebo, co myslíte, může ten chlap žít v registrovaném partnerství se ženou?

Odpověď, jak jinak, je v obou případech kladná. Změnou pohlaví totiž (podle § 29 odst. 2 občanského zákoníku) manželství, nebo i registrované partnerství, zaniká, ale až ode dne, kdy zdravotnické zařízení vystaví potvrzení (§ 29 odst. 1). A všichni přece víme, jak rychle cválá po šťavnatých loukách naší země úřední šiml. A když je ještě navíc takové horko…

« Zpět