Libušina lázeň

Západočeská metropole dala světu celou řadu vzácně rovnocenných osobností.

Západočeská metropole totiž dala světu skutečně neuvěřitelné osobnosti: Spejbla, Hurvínka či notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti.

Už jsme mnohokrát připomněli, že kromě zmíněných polenovitých bytostí se v západočeské metropoli či aspoň za západočeské peníze zrodily i takové světové objevy, jako že pět děleno dvěma je šest (pod univerzitním č.j. R-373–10 a dalšími moudrý pan náměstek vypočetl, že pokud se pětičlenná komise může usnášet polovinou členů, musí jich být na usnášení vždy šest).

Zrodila se zde myšlenka na prodej psích i jiných zvířecích exkrementů ve veřejné dražbě (§ 1054 odst. 2 nového občanského zákoníku), stejně jako nezadatelné lidské právo trhat kolemjdoucím vlasy, případně nehty (podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku se totiž má za to, že souhlas k oddělení části části těla, která se obnovuje, byl udělen).

Nelze proto dost dobře pochopit, proč Libuše z jakéhosi skaliska věštila, že se bude hvězd dotýkat sláva úplně jiného města.

Podle Kosmovy kroniky (samozřejmě psané latinsky) sice věštila z Libušína, ale pozdější autoři, včetně rychlostudenta Jiráska (historii si klidně vystudoval za dobu o dva roky kratší, nežli je standardní doba studia) ji radši přesadili na Vyšehrad. Možná i proto, že Libušín je asi pět kilometrů od Kladna a na třicet kilometrů vzdálenou Prahu z něj jaksi není vidět.

Ostatně zcela pomýlená Libušina věštba je jen dalším dokladem, k čemu vedou všelijaká mafiánská propojení školy a politiky. Vojvoda Krok zřídil na Budči školu k výuce bohoslovectví, starých zpěvů, kouzel a věšteb (určitě se zcela nedostatečnou akreditací), na které protekčně studovaly nejen jeho dcery, ale třeba i Přemysl z rodu Stadicova. Přemysl Oráč skutečně se svými voly oral ve Stadicích, což ovšem znamená, že nebyl Čech (tedy příslušník kmene Čechů), ale zřejmě Lemuz (příslušník kmene Lemuzů či Lemúzů). Proč si vybrala za hlavu státu nějakého podivného Lemuze, když se tu nabízí řada jiných švarných mládenců, kteří se navíc umí dohodnout s paní předsedkyní akreditační komise, takže by byli pro budečskou školu čar a kouzel nebývalým přínosem? Notorický pan exministr nám přece zvěstoval v monologu „Dohoda s Dvořákovou“ na You Tube, že s paní komisní se dá dohodnout nejen akreditace, ale i pochvala, stačí jen demokraticky zvolit profesora, se kterým se jí dobře pije.

Už Kosmas se zabýval podezřením, že Libuše za nocí jezdila do Stadic na Přemyslem (podle Kosmovy kroniky totiž sama přiznala, že její kůň cestu dobře zná). Zřícenina nad tunelem na Vyšehradě je sice nejspíš zbytek strážní bašty ze 14. století, ale říká se mu Libušina lázeň. Prý podle toho, že v ní Libuše skotačila se svými milenci, a když ve vodních hrátkách selhali, vypustila obří vanu i s nimi do Vltavy. Jiná legenda zachraňovala její pověst tím, že vypouštěla z lázně do řeky jen odsouzené k smrti.

Je proto načase, aby byl titul věštkyně kněžně Libuši neprodleně zrušen.

Podle pana všenáměstka tomu plynutí času nebrání a zrušení je možné kdykoli. Stačí tedy sehnat milion či dva, aby pan náměstek mohl levně napsat kněžně Libuši příslušný dopis. Právní účinky budou stejné, jako třeba v případě absolventů plzeňských práv, takže půjde o opravdu dobrou investici.

« Zpět