Lidé z maringotek

Výzkum, především výzkum hrazený z hlubokých kapes daňových poplatníků (ti totiž obvykle hluboko do kapsy mají) musí pochopitelně být smysluplný a je nutno k němu přistupovat zodpovědně a obětavě. Známe dokonce řadu příkladů, kdy třeba lékaři zkouší léky sami na sobě. Připomněl bych Jana Evangelistu Purkyně, který to dělal už jako medik, jenže přece jen to byl rychlostudent (medicínu studoval o rok méně, nežli činí standardní doba studia, o pouhých dvou letech, za něž stihl na vysoké škole filozofii, ani nemluvě). Že však tyto obětavé metody dospěly i na pole právní vědy, se mi zdá celkem novinkou.

A přece! Bývalý pan novopečenský studijní proděkan přece získal státní podporu, neboli peníze, na výzkum mobilní učebny. Když dal výpověď z plzeňských práv v liché naději, že se za ním kolegové poplazí po břiše s naléhavou prosbou, jestli by je ještě chvíli nechtěl pomlouvat a šikanovat (což by sice chtěl, problém ale je, namísto plazení po břiše zvolili kolegové nečekaně úlevu a radost), ukázalo se, že ho vlastně nikde nechtějí.

Naštěstí má svůj projekt mobilní učebny a tak může od letošního podzimu (ministerstvo bude projekt platit až do konce roku) kočovat po vlastech českých, ba i jinde, s maringotkou a vzdělání chtivým polním hlodavcům, ptactvu a třeba i nějakým těm nešťastným pocestným odpřednášet vše, co by rád světu sdělil. Přitom navíc nenadělá tolik škody, neboť právní vědomí polních myšek je beztak dost pochybné.

Pokud tudíž uvidíte někde na poli kohosi s batohem, jak zaujatě káže ptákům, myším, ba třeba někde u potoka i nutriím, neznamená to, že se mezi nás vrátil svatý František (který, jak známo, ptactvu nebeskému kázal), ale že jste se ke své smůle nachomýtli k realizaci významného výzkumného projektu mobilní učebny, který jeho hlavní řešitel zkouší, jak je v kraji zvykem, sám na sobě. Dělá to ovšem za peníze daňových poplatníků, takže po něm prosím neházejte kamení ani bláto, ať nemaříte použití veřejných prostředků.

Správný novopečenský vědec se samozřejmě nezahazuje jen s jedním výzkumem (co kdyby se to nakonec nepovedlo?), ale sází na jistotu.

Jistě dobře víte, v čem jsou tvůrci i odpůrci návrhu nového občanského zákoníku zajedno? Přece v tom, že dosavadní poznatky ze soudní praxe, tak zvanou judikaturu, budeme moci bez váhání zahodit.

Jedni, například ten z náměstků pana spravedlnostního ministra, jemuž hodili na hlavu justici, píše, že v judikatuře je stejně zmatek, tak proč ji nevyhodit rovnou a neponořit se po hlavě do zcela nového kodexu.

Jiní nesouhlasí s tím, aby se šmahem stala nepoužitelnou judikatura tvořená poslední desítky let a abychom byli násilně vrženi do systému c.k. práva (ačkoli „úvaha, která stála na počátku této katastrofy /míněn návrh nového občanského zákoníku/ byla původně celkem rozumná,“ jak píše například bloger pan Pelikán na idnes.cz)

Někdo tedy soudí, že je dobře, že desítky let vytvářená soudní judikatura půjde k šípku (konkrétně autoři návrhu nového občanského zákoníku, pan ministr spravedlnosti a jeho náměstci), zatímco jiní (zbytek lidstva) se domnívají, že to dobře není.

Jistota a shoda však panují alespoň v tom, že desítky let vytvářená soudní judikatura prostě v případě přijetí nového pseudokodexu půjde k šípku.

Přesto existuje výzkumný projekt (identifikační kód: GAP408/10/0461) s honosným názvem: Vliv návrhu nového občanského zákoníku na použitelnost dosavadní judikatury Nejvyššího soudu.

Pěkný projekt! Napíšete tři krásná, krasopisná slova, a máte ho vyřešený: „Půjde k šípku.“ Řešení přitom může být dokonce i variantní, šípek například můžete nahradit úplně jiným slovem, zatímco „k“ potom nahradíte třeba slůvkem „do.“

Jde ovšem o projekt víceletý (od roku 2010 až do konce roku 2013) a za celou dobu řešení na něj stát poskytne pouhopouhých 2 569 tisíc korun českých (jen něco přes dva a půl milionu). Takže vidíte, ona slůvka „půjde k šípku,“ případně že půjde někam jinam, mohou někdy být opravdu zlatými slovy.

Kolik odebíračských dopisů musel chudák pan náměstek všelijakých ministrů a ministryň napsat sotva za dvě třetiny téhle částky!

Lidé z maringotek si tudíž mohou radostně mnout ruce nad tím, že neustrnuli jen na výzkumu mobilní učebny.

Apropos, málem bych zapomněl: řešitelem projektu Vliv návrhu nového občanského zákoníku na použitelnost dosavadní judikatury Nejvyššího soudu je samozřejmě novopečenský pan studijní exproděkan.

« Zpět