yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Lidově antikvární
aneb o sousedech až příště.Zrovna jsem se chtěl vrátit k nesmrtelnému tématu nového občanského zákoníku, který nám přináší v životě spousty nečekaných radovánek, konkrétně k tomu, jak si mne za nynějších deštivých dnů musí moji milí sousedi předcházet, když mne kdosi z mých přátel taktně upozornil, že prý jsem zase někde působil jako rozhodce, a to bych prý nebyl já, aby to nebylo nestandardní (vycházel jsem prý dokonce jen z toho, co mi strany předložily).
My samozřejmě nemůžeme ani naznačovat, ale zcela obecně řečeno: když rozhodce dostane od stran nějaké podklady, tak z nich stejně jako soud vychází.
Mimo jiné se hrdě hlásím k tomu, že miluji sci-fi, ba i fantasy. Bylo by vážně fantastické, kdyby některý pan novinář třeba věděl, že soudy nesoudí podle toho, jak je zrovna napadne, ale že mají podivný soubor pravidel, který se nazývá občanský soudní řád.
V tom podivném souboru pravidel, který kupodivu nebyl vydán ani v režimu důvěrné, natož pak v režimu přísně tajné, se dá objevit (pravda, až po relativně dlouhém a poměrně nepohodlném listování, musíte totiž prolistovat celých 119 předcházejících paragrafů) ustanovení § 120 odst. 2, podle kterého soud může provést jiné důkazy, nežli ty, které mu účastníci sporu navrhli, jen pokud vyplývají z obsahu spisu. Zkouším si někdy představit fantastickou zemi, kde by ti, kdo chtějí poučovat jiné, tyhle triviality věděli.
Pravda, neznalost zákona prý neomlouvá, ale to přece nemůže platit pro ty, kdo o něm s moudrostí, ba až genialitou, sobě vlastní píší. Proč by se hrabali v nějakém zákoně, když mají spoustu starých fotek, pro které by se jinak jen stěží hledalo použití?
Tak i nejmenovaný pan redaktor nejmenovaných novin se pochlubil mou letitou fotkou, což je ovšem veliká škoda: kdybych totiž měl příležitost, poslal bych mu ještě starší fotky, kde mám ještě mnohem delší vlasy (například na fotce z roku 1975) a možná bych mohl jeho zálibu v antikvárních obrázcích uspokojit dokonce ještě lepší fotkou, kde holduji vyloženému exhibicionismu a pózuji zcela bez oděvu (pravda, je mi tam asi půl roku, ale komu by taková drobnost mohla vadit?).
Tak o sousedech až příště.
