Lykantropie?

Už je to tady? Doufejme!

I když ve stínu jiných tragédií, kupodivu mnohem teatrálnějších, zase jednou se schyluje k rozhodování o akreditaci nejmenované západočeské právnické fakulty.

A protože tyto stránky slouží boji studentů a učitelů proti lži, závisti a nenávisti, budeme snad mít tolik štěstí, abychom se mohli v nejbližších dnech rozloučit. Pokud zvítězí právo a spravedlnost, jakož i pravda, nebudeme už se muset zabývat komediálními činy všemožných notorických funkcionářů.

Spousta otázek samozřejmě zůstává i tak stále nezodpovězených.

Například, zda do řad bojového svazku nejlepších a nejuvědomělejších (už major Terazky přece věděl, že správný obránce komunistických výdobytků má být uvědomělý a oholený), jak tehdejší ústava definovala bývalou KSČ,měly přístup i nelidské bytosti?

Když se zamyslíte nad vlastnostmi oné přečasto opilé bytosti, jež sestrojila skvělý nápad na odebírání akademických titulů, i mírně obézního exministra spravedlnosti možná i kmotrovské, určitě však tchánovské, který se snažil tento zcestný nápad převést do praxe, nabízí se odpověď kladná.

Existují přitom bytosti, jež na první pohled vyhlížejí jako lidé. Avšak zevnitř je rozežírá neovladatelná zloba a spalující, neovladatelné, pekelně svědící toužení ubližovat jiným jen proto, že ti jiní existují. Takového tvora k nepříčetnosti rozčílí, že někdo jiný je, nedej Bože, třeba mladý, a nebo dokonce hezký, či snad i chytrý, což je vlastnost obzvlášť iritující a odporná. Jakkoli se občas tváří jako bytosti schopné existence v kolektivu (tlupě, hordě, komisi), rozhodují vždy jen samy, podle svých pocitů, především podle nezvladatelného pocitu zloby a odporu ke všemu, co je jiné, než ony (tedy především ke všemu, co je aspoň trochu lidské).

Tito tvorové se v encyklopediích strašidel a jiných nelidských tvorů označují jako lykantropové a nejnebezpečnější na nich je, že přinejmenším zdálky se člověku celkem podobají.

Samozřejmě, snadno je odhalíte, protože nezvládají ani základní početní úkony, jejich větná stavba je stejně příšerná jako oni sami a s obsahem jejich sdělení je to stejné. Jenže když se zamyslíte nad tím, že halasná prohlášení nedávají vlastně vůbec žádný smysl, může už být pozdě.

Tak jestlipak měli do řad rodné strany přístup lykantropové a jim podobní?

Ona zhusta opilá bytost, o které jsme hovořili (Klement Gottwald), stejně jako ministr nespravedlnosti Čepička (mírně obézní exministerský manžel dcery páně Gottwaldovy), rozhodně značně lykantropicky působili.

Že by snad lykantropové záludně přežili i v moderních společenských strukturách?

Znáte snad někoho, kdo je veden (samozřejmě kromě vlastních známostí a pocitů) touhou jen a jen ubližovat?

« Zpět