Magdalena

Jako kdyby se nám osobnosti z minulosti vracely v kladných hrdinech dneška.

Je přece hezké, že se vracíme do pěkného, černobílého světa, kde byli Přemyslovci laskaví a dobrosrdeční panovníci.

Slavníkovce a Vítkovce velice neradi vyvraždili jen a jen kvůli velice důležitému veřejnému zájmu, totiž svému vlastnímu, podobně jako se třeba notorická paní komisní sice naopak velice ráda, ale jinak taky jen a jen kvůli důležitému veřejnému zájmu (totiž svému vlastnímu) odhodlala zavraždit ideály a naděje tisícovek mladých lidí, stejně jako již zavraždila jejich důvěru ve spravedlivé rozhodování úřadů.

Laskavý a milý Přemyslovec Břetislav už před více než tisíci lety přišel ve svých Dekretech (z roku 1039) na to, že k odsouzení postačí u některých provinění jen pouhopouhé obvinění, a dodnes se tím řídí laskavá a milá notorická paní komisní, stejně jako neméně notorický a laskavý pan exministr spravedlnosti.

Zkuste si jen představit, že by nám neměli být vzorem Přemyslovci, ale třeba takoví Habsburkové.

Podle jednoho z nich se všem občanům má dostati spravedlnosti (dokonce to napsal do uvozovacího patentu, jímž vyhlásil v roce 1811 obecný zákoník občanský).

Jak by se prosadil třeba pan notorický exministr, o paní notorické komisní ani nemluvě, kdyby měli ctít spravedlnost?

Ostatně císař pán naštěstí vložil do svého obecného zákoníku občanského z roku 1811 například slovní spojení „právní úkon“ (v § 859 či nadpisu hlavy sedmnácté), čímž (jak laskaví čtenáři těchto stránek již dobře vědí) se odhalil jako komunista a slovakofil, protože v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku se praví, že pojem právní úkon je komunistický slovakismus.

A ta hrůza, kdybychom namísto pana notorického exministra měli za zářný vzor třeba Marii Terezii?

V roce 1772 (4. srpna) napsala vlastnoruční list, podle kterého se má z návrhu občanského zákoníku vyhodit vše, co patří spíš do učebnice, vše, co je nepřehledné, nejasné, složité, rozvláčné, veškeré vazby na příliš staré právní tradice (především římskoprávní) a veškeré zbytečné podrobnosti či opakování, tak, aby občanský zákoník byl přehledný a jednoduchý. Co by asi tak zbylo z nového občanského zákoníku, který nám pan notorický exministr se svým týmem tak laskavě vnutil, kdybychom se řídili těmito zásadami?

Nadpis?

Naproti tomu naši kladní současní hrdinové jako kdyby vypadli z oka některým historickým osobnostem.

Už jsme si třeba připomínali, že paní Magdalena Dobromila Rettigová svého času sice sama právo vůbec neznala, ale aspoň se provdala za právníka, přičemž však radila pokud možno všem a ve všem. Pan notorický exministr se sice neprovdal za právníka, ale jinak: když se na něj díváme, jako kdybychom měli před očima paní Magdalenu Dobromilu.

Její slavná kuchařka obsahuje dokonce i recept na chleba s máslem (zařazený mezi jídla nezdravá), a navíc sepsala knihu Kafíčko, aby si ho lidé mohli vařit doma a nemuseli chodit do kaváren, kde by mohli být nadobro zkaženi zlovolným žvaněním bulváru a novin vůbec.

Nehledě k ostatním nápadným podobnostem, jež jsme uvedli v předminulém odstavci (…paní Magdalena Dobromila Rettigová svého času sice…) i pan notorický exministr nás přece zahrnoval recepty podobně důležitými, jako byl recept na chleba s máslem. Svému notorickému panu náměstkovi přece zařídil drobný univerzitní peníz na kafe (sotva milion či dva univerzitních peněz). Aby nás nadobro nekazilo žvanění zlovolného bulváru, ujal se toho obětavě sám.

Jako by se k nám osobnosti z minulosti vracely v těch současných.

« Zpět