Mailová

Každý z nás čas od času dostává maily, které ho překvapí, nebo vyvedou z míry, například: Každý penis, který si vyhledáte doma, ráda plně využiji ve Váš prospěch jako Vaše osobní bankéřka, nebo kterým rozumíme opravdu jen málo: Koruna na trní je velký noční hvězda, ostré trny jsou končetiny připomínající trny a mohou piercing, nebo kterým vůbec nerozumíme: pichlavá rostlina je také voňavá a symbolizuje, že ženich má se svou nevěstou být pacient. Přitom vůbec nemusí jít o strojové překlady z cizích jazyků nebo dlouhé pomatené litanie. Mne například překvapil mail poměrně stručný, který ke mně z ničeho nic dorazil: Fakt jsou!

Zíral jsem na něj ještě tupěji, než bývá mým zvykem, ani adresa odesílatele mi neříkala vůbec nic. Ale s ohledem na přece jen volnější prázdninový čas jsem se hluboce zamyslel a usoudil jsem, že zřejmě nepůjde o první komunikaci. A tak jsem zapátral, sice dost do minulosti, ale nakonec úspěšně.

Samozřejmě šlo o doplňující reakci na někdejší mail týkající se možnosti či nemožnosti odebírání akademických titulů. Podle mého skromného názoru bylo vlastně vždycky jasné, že taková podivná pošetilost není v normálním státě možná, a jak jsem už připomněl, i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ještě loňského 6.října na svých stránkách zvěstovalo přesně totéž. I několik poslanců se pinožilo s návrhem zákona, který by to měl umožnit (protože současná úprava to neumožňuje), ale kvůli těm třem až pěti případům, kde podle pana rektora přetrvávají nějaké pochyby (0,04% všech), se asi dál moc snažit nebudou.

Konečně už taky oficiálně víme, že student není povinen polykat chrousty, natírat se před zkouškami na zeleno či na modro, chodit po čtyřech či po hlavě, potají uklízet cizí dvorky nebo knihovny, aby nebyl pohnán k odpovědnosti za to, že je v nich bordel, prostě že nemusí dělat všelijaké pitomosti, aby ho snad neobvinili z ještě větších pitomostí. Konečně už celkem oficiálně víme, že studenti nemohou být činěni odpovědnými za pitomosti, které neudělali a dokonce ani udělat nemohli, a že samotný fakt, že jste dosáhli něčeho, co Vám Vaši bývalí spolužáci ukrutně závidí, nemůže vést k tomu, aby Vás legálně zpětně šikanovali.

Novopečené vedení se teď může bát leda toho, že by je na trůně mohl vystřídat nějaký jim podobný nenapravitelný recesista, který by mohl dospět k názoru, že nynější pan děkan neskrývá svou rigorozní práci jen proto, aby svým nekonečným moudrem příliš neoslnila veřejnost, již tak v letošním létě dost oslněnou, nebo který by si snad nemyslel, že zatímco někteří lumpové studovali místo tří let zločinně čtyři a půl, čímž dokázali své lemplovství, pan studijní i strategický proděkan studovali ještě podstatně déle naopak z chvályhodných důvodů (jež nám pro jistotu neprozradili). Jenže si myslím, že to bude jen standardní paranoia. Takového, který by znemožnil v zájmu vlastního zviditelnění nejen všechny své kolegy, ale i sám sebe pokřikováním naprostých právních nesmyslů do uší veřejnosti, totiž asi nikdo nikde nenajde.

Vlastně jsem se zmiňoval o tom velmi stručném mailu, který mne nedávno tak překvapil. Tak jsem tedy zapátral a našel jsem otázku, kterou mi jeho pisatel počátkem loňského listopadu poslal. Zněla takto:

Dobrý den, pane doktore, nedávno jste v Otázkách Václava Moravce mluvil o nemožnosti zpětného odebírání vysokoškolských titulů. Vážně si myslíte, že v čele fakulty jsou takoví troubové, aby balamutili národ tvrzeními, jak seberou titul kdekomu, kdo kolem fakulty jen prošel, kdyby to doopravdy nešlo?

« Zpět