Masajská cesta

Že by přece jen existovala cesta, jak by se notorický pan exministr kmotrovské spravedlnosti dočkal všeobecného souhlasu?

Kdyby studenti a učitelé nejmenované západočeské právnické fakulty za tichého nezájmu médií už před delší dobou nevyhráli svůj boj se zlem a hloupostí, mohli bychom být konkrétnější, ale takhle zůstaneme raději zcela obecní.

Když bylo (naopak za velice nadšeného zájmu médií) potřeba objevit nějaké rychlostudenty, použili hledači oněch pokladů vpravdě einsteinovské metody (vždyť pan profesor Einstein přece objevil svou teorii relativity taky tak, že si ji vymyslel).

Ne že by snad měli něco jiného s Einsteinem společného, to bych si netroufal tvrdit ani v nejhorším opileckém snu.

Probůh, to opravdu ne. Vždyť Einstein se kromě toho, že studoval nestandardně krátce a napsal opravdu nestandardně krátkou rigorózní práci, se skutečně nevídaně provinil i v dalších směrech: jednal slušně se studenty, ba i s uklízečkami, a vůbec se choval naprosto nepřístojně.

Zdálo se, že způsob objevení rychlostudentů jejich vymyšlením za pomoci zcela neotřelých matematických operací (absolventovi, který studoval od 19.6.2001 do 6.6.2005 například chybí do doby čtyř let studia 0,3 roku, neboli čtyři měsíce, takže byl samozřejmě pod univerzitním č.j. R-594–10 hbitě a rázně označen za rychlostudenta) je zcela nepřekonatelné. Jenže prostě nikdy neříkej nikdy. Pouhých čtyřicet světelných let od naší Země byla nyní objevena planeta (Gliese 1214b), jejíž rok trvá jen 38 hodin.

A pak, že prý je lidská blbost nepřekonatelná. Sami vidíte, jak temný a hluboký vesmír nečekaně pokořil výpočty, jimiž za pouhý milion či dva pan komukoli náměstek vypočítal všelijaké západočeské rychlostudenty.

Pravda, existuje i planeta Kepler-70, která svou hvězdu oběhne jen za 5,8 hodiny. Ale my víme, že není ohavnějšího zločinu nad rychlostudentství a taky, že pan Kepler si v letech 1589 až 1591 vystudoval hned několik vysokých škol (!), takže ho rozhodně připomínat nebudeme (a už vůbec ho nebudeme nijak vyzdvihovat!).

Tiché a vesměs marné pátrání po internetu přináší však všelijaká zamyšlení.

Masajové, případně Afričané jiných kmenů sice už dávno popsali hnijící vyřazená vahadla svých katamaránů i jiná prohnilá dřeva exotickými nápisy internet či dokonce Wifi-free, jimiž spolehlivě přilákají zmatené turisty do míst, kde není po internetu sice ani památky, ale kde lze přihlouplému turistovi výhodně vnutit nějakou naprosto nepotřebnou cetku. A u všech těch vahadel a jiných zkáze podléhajících dřev si lze klást otázku, jak by to s těmi Masaji v jejich vesnicích (maňatách) vlastně bylo, kdyby tu měli třeba notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti.

Jistě, bylo by to určité riziko. Když u nich totiž někdo haní vlastní hnízdo i své předchůdce (jak si notorický pan exministr oblíbil na všech místech, kde k jejich škodě kdy byl), obvykle ho nakopou, případně nahradí zrohovatělé chodilo sice zerodovaným, ale přece jen ještě o něco tužším, kamenem.

Na druhou stranu by to možná za to riziko stálo. Protože když Vám Masajové nerozumí, pak, ať si plácáte sebevětší blbosti, prostě jen zdvořile, leč přece jen souhlasně, pokyvují oholenými hlavami.

Že by se tedy notorický pan exministr přece jen konečně dočkal všeobecného souhlasu?

« Zpět