Mat bláznů

nebo též hlupáků je označení pro nejkratší možný mat (bílý třemi tahy, černý dvěma). Po účinnosti nového občanského zákoníku jde o překonaný termín.

Zkoumat takové dílo, jakým je například nový občanský zákoník, bez podrobného zkoumání jeho autorů a jejich uvažování, nemůže vést ke správnému výsledku.

Jen si vezměte, jak byste bez znalosti jejich zářivých osobností posuzovali jejich dřívější díla?

Třeba pan komukoli náměstek kdysi dovodil, že diplomy lze absolventům plzeňských práv zrušit mimo jiné i proto, že je možné postupovat podle správního řádu (jak bez ohledu na záludný § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách, nezodpovědně stanovící opak, objevil pod různými čísly jednacími jedné nejmenované západočeské univerzity, např. č.j. R-585–2010 anebo R-595–2010), zatímco nezákonně vyhozeným studentům nelze nijak pomoci, protože přece podle § 68 odst. 1 zákona o vysokých školách se na studium nevztahuje správní řád (jak jim sdělil např. pod č. PR-P 25/11, 26/11 nebo 27/11 a mnohými jinými).

Jak by někdo bez hluboké znalosti této vynikající osobnosti mohl pochopit kalendář, v němž například 28 měsíců jsou dva roky (jak napsal pod univerzitním č.j. R-582–10, ba i R-604–10), případně ve kterém od ledna 2001 do května 2005 uplynulo 2,8 roku (č.j. R-576–10, podle nás sucharů bez tvůrčí fantazie je to 4,3), v němž od 8.září 2005 do 12.ledna 2006 uplynulo o málo víc než jediný měsíc (O,12 roku neboli 43 dnů, jak kázal pod univerzitním č. R-595–10), a kde doba od 2. 5. 2004 do 23.8.2005 činí právě dva měsíce a třináct dní (jak prohlásil pod univerzitním č.j. R-584–10)?

Jak by někdo bez dobré znalosti dobré povahy notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti mohl pochopit tak lapidární a logický závěr, že od 11. února 2013 do 15. března 2014 uplynul ubohý půlrok?

A přece (podle novin, ba i novinek) „někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS /samozřejmě tehdy dávno/) poukazoval na to, že většina evropských států měla kratší dobu účinnosti občanských zákoníků. Například Maďarsko podle něj mělo půl roku (…),“ přičemž nový maďarský občanský zákoník byl schválen 11. února 2013 a účinnosti nabyl dnem 15. března 2014, takže od února 2013 do března 2014 uplynul tudíž ubohý půlrok.

Jak bychom pochopili vysoce logický poznatek, že udávat kolegy na akademické půdě je kupodivu cca 11× výhodnější než v politické straně, kdyby se této zodpovědné činnosti obětavě neujal hlavní autor nového občanského zákoníku, který následně získal v děkanských volbách pět hlasů z osmnácti možných, zatímco někdejší pseudostudent jen 5 z 209 (těsně před volbami, pro změnu parlamentními, přece pan pseudostudent oznámil nekalé praktiky svého staronového, ba i nynějšího, předsedy: spolustraníci si ovšem asi řekli, že to bude stejně pravdivé, jako jeho dřívější akademická udání, a zvolili staronového předsedu drtivou většinou).

Jak úžasně snížili procento blbosti v akademickém světě (dokud je v něm trpěli) tím, že obětavě konali to, co byli povinni (jak prozradil už G.B. Shaw když blb udělá blbost, vždycky tvrdí, že to byla povinnost). Nikoho přece nebaví blbnout, jakmile udělají blbost povinnou.

Sami vidíte, že zkoumat autory těchto mouder je nezbytné!

Kdo ovšem poznal pány autory dotyčných mouder, kteří v rámci osobního rozvoje postoupili od těchto objevů až k novému občanskému zákoníku, dobře ví, že to nedělali pro nějaké nízké cíle, například pro peníze (když už tak, rozhodně ne pro nízké, ale pro vysoké, ba co nejvyšší sumy).

„Předpokládal jsem,“ přiznal svého času pokorně například filozof a matematik Bertrand Russel, „že většina lidí má ze všeho nejraději peníze, ale objevil jsem, že ještě raději mají škodit jiným.“

Mat bláznů, resp. hlupáků, je termín užívaný pro označení nejkratšího možného matu: bílý třemi tahy, černý dvěma. Autoři všech citovaných moudrostí i těch, jež začlenili do nového kodexu, toto pravidlo rozdrtili v prach. Právu totiž dali mat jedním tahem, ba možná i mat bez jediného tahu (neb ten si vyhradili pro sedánky s nejmenovanou komisní předsedkyní)…

« Zpět