yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Matoucí tradice
Je to s podivem, ale dokonce i leninská tradice může být docela matoucí.Mezi varovně zdviženými prsty státních zástupců (přijde mi ovšem, že hrozit pořádkovou pokutou někomu, komu totálně zničili život, nemůže být příliš efektivní) by mohla zapadnout zpráva, že ministerstvo školství (a také mládeže a tělovýchovy) udělilo plzeňské právnické fakultě akreditaci pro magisterský studijní program právo a právní vědy.
Jak ovšem ví každý správný marxista, anebo aspoň ten, kdo měl tu smůlu, že o marxismu někdy někde něco četl, šlo jen o formalitu, protože, jak napsal pro změnu jiný server už letošního 19. června: komisaři dali fakultě zelenou.
Už věčný vzor všech marxistek, o marxistech ani nemluvě, Vladimír Iljič, jemuž přitěžuje snad jen to, že chtěl být advokátem a věnoval se tudíž studiu práv (pro zbytek lidstva je ovšem fakt velká škoda, že se mu tenhle sen nevyplnil) přece učil, že řešení každého problému závisí právě jen na tom, zda máme tu správnou komisi (která ovšem neposuzuje a nevyšetřuje, ale zásadně zneškodňuje: jak ovšem vidno, každé pravidlo má výjimku, byť možná danou jen únavou materiálu nebo strachem z opakování studentských bouří a demonstrací).
I historie, byť je současně coby historia magistra vitae (učitelka života) zřejmě v neustálém ohrožení, že jí někdo za milion či dva zkusí sebrat magisterský titul (věřte, nevěřte, i šedesát let po smrti Klementa Gottwalda, který na to přišel první, se našel jeho nadšený následovník), nám přece ukazuje, že významnější úlohu nežli samotný šéf či velitel měli političtí komisaři.
Ovšem pozor: pokud si současné marxistky či snad i marxisté berou za vzor velkého soudruha Stalina, například v jeho učení, že lež je dobrým nástrojem boje, měli by si možná připomenout, že vliv vesměs až neskutečně tupých, zato o to fanatičtějších a mstivějších komisařů, neboli politruků, byl natolik destruktivní, že sám Stalin rozhodl o podstatném omezení jejich vlivu.
Ačkoli by nás všelijaké čelné marxistky, o marxistech snad ani nemluvě, chtěly vrátit do podle nich skvělých totalitních časů, není páteční více méně formální rozhodnutí ministerstva ani výsledkem výjimky z leninského pravidla, že komise nevyšetřuje, ale zneškodňuje, ba ani obyčejného komisařského strachu, že by studenti komisaře zesměšnili jako minule (kdy je totálně znemožnili tím, že, považte, doslova opakovali jejich výroky).
Ne, ten boj si vybojovali studenti a učitelé plzeňské právnické fakulty, a oni to také vyhráli.
Páteční ministerské rozhodnutí, to je už jen medaile po vyhraném zápase.
