Metylministr

V Indonésii neberou zdaleka tolik, jako pan exministr kmotrovské spravedlnosti.

Den za dnem nám totiž přicházejí nové a nové zprávy, dokládající, jaké neuvěřitelné štěstí máme, že máme notorického pana exministra kmotrovské spravedlnosti, a jakou máme na druhé straně až neskutečnou smůlu, že takových není víc.

Média například právě dnes celkem truchlivě poreferovala, že čeští učitelé jsou příliš staří a platy berou stejně nízké, jako třeba v Indonésii (což zjistilo aktuální srovnání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Pan exministr sice fakticky skoro nikdy neučil, ale učitelem byl, jak bohužel víme, a jak krásně mladým učitelem.

A navíc statečně a hlavně razantně zabojoval i pokud jde o další hodnotící kritéria: nadělil sobě a několika málo svým nejbližším takové platy, že nezírá jen Indonésie, ale dokonce i celá imperialistická Amerika.

Kdyby si nenadělil tak vysoký plat, umístila by se naše země v hodnocení určitě ještě mnohem, mnohem hůř (zase kdyby měl v životě víc kamarádů, než dva, nemusel by to rozpočet unést).

Na druhé straně prožíváme ovšem i tragické příběhy.

Tvrdé rány mnoha lidem zasadil jakýsi záludný nepřítel: těkavý, nestálý, silně jedovatý, co navíc, snadno vzplane: na první pohled není zjevně nechutný (na další samozřejmě ano) a dobrým protijedem proti němu je pořádná porce kvalitního alkoholu.

Ač je to neuvěřitelné, tentokrát naopak pana notorického exministra na mysli nemáme. Řeč jde totiž o methanolu.

I když s ohledem na podobnost účinků bychom možná mohli mluvit o metylministrech či metylpředsedkyních.

« Zpět