Mezinárodní den

Jak se zdá, kdejaká ptákovina má svůj mezinárodní den.

Je pravda, že studenti i učitelé plzeňských práv si často musí myslet, že se do nich prostě trefuje kdekdo. Na druhou stranu o nich ale občas řekne pravdu dokonce i notorická paní komisní, jež přece rozhoduje (jak pravil pan premiér) nejen podle svých známostí, ale hlavně podle svých pocitů, a protože je transparentní, netají se tím, že třeba o plzeňských právech rozhoduje na základě zvlášť silného pocitu nenávisti. A přesto jí uniklo, že plzeňská práva prochází a již prošla důslednou očistou, jak napsala už 28. listopadu 2009, a o něco později dokonce přidala, že dá ruku do ohně za to, že škola je zreformovaná, životaschopná a dobře fungující.

Kdyby si snad studenti a učitelé chtěli stěžovat, co by teprve měla říkat ona notorická paní komisní?

O ní přece skoro všichni říkají pravdu, takže o ní skoro nikdo neřekne nikdy nic dobrého.

Že by se při pátku zablesklo na o něco lepší časy?

Když už nám v lednu (28.) unikl Mezinárodní den ochrany osobních údajů, na apríla Mezinárodní den ptáků nebo na třetí dubnový den Mezinárodní den spodního prádla, a když už jsme propásli v květnu (25.5.) i Ručníkový den, mohli jsme zkoušet notorické paní komisní, případně jejímu notorickému panu exministrovi kmotrovské spravedlnosti, rezervovat nějaký ten letní mezinárodní den, kdy bychom mohli slavit, jak jsou skvělí.

Bohužel jsme (možná?) propásli 21. červen, který by se obzvlášť hodil, i když podle některých z Vás už onoho červnového dne naše milá notorická paní komisní se svými nohsledy stejně svátek slavili (21. června se totiž slaví Mezinárodní den trpaslíků).

Potom, co nám unikl Mezinárodní den objímání zdarma, přece jen se nám možná neochotně nabízí podmračený dnešek.

V dnešním dnu se totiž kupodivu slaví Mezinárodní den Baru dr. Jekylla a pana Hyda. Bar, to by se hodilo, neboť na akreditaci má nárok především ten, s kým se paní komisní dobře popíjí (viz fotografie u úvahy Ilustrovaná II, jakož i páně exministerský monolog „Dohoda s Dvořákovou“ na You Tube).

A co lépe vystihuje naprosté rozpolcení osobnosti, nežli její rozpad na Jekylla a Hyda? No, někteří sice říkají, že ještě lepší příklad je, když někdo mluví jednou jako státní úředník (třeba předsedkyně nějaké občanské akční komise) a jindy zase jako politoložka, která s tím úslužným úředníkem nemá nic společného, ba snad s ním ani nemluví, ale Jekyll a Hyde taky dobří.

Bohužel totiž nevíme, jestli to, že plzeňská práva jsou konsolidovaná, že za ně dá ruku do ohně atd. říkala úřednice, zatímco politoložka tvrdila, že je to špatná škola, které nepomůže, ani kdyby si přivedla docentů a profesorů, co hrdlo ráčí, anebo zda to bylo naopak?

U Jekylla a Hyda na rozdíl od paní komisní, jejího doktora Nespravedlnosti a všech (tuším dvou) jejich kamarádíčků, víme, kdo je kdo.

« Zpět