Minimálně nezdvořilé

Máte pravdu.

Ti, kdo za nás tak moudře myslí, mají pravdu pořád.

Proto také ve Velké Británii neprošel brexit, proto ve Spojených státech nevyhrál Donald Trump, proto také doba od 2.5. 2004 do 23. 8. 2005 činí právě dva měsíce a 13 dní, viz univerzitní č. j. R – 584 – 1O, proto také (podle psaní č.j. R-592–10) doba od listopadu 2001 do dubna 2005 činí 3,4 roku, zatímco podle psaní č.j. R-576–10 sice opět od listopadu 2001, tentokrát ale až do května 2005 činí jen 2,8 roku, takže doba od listopadu 2001 do května 2005 je zjevně kratší než doba od listopadu 2001 jen do dubna 2005.

Nebo že to snad bylo jinak?
Že snad ten Trump nakonec vyhrál?
Že by ten britský lid opovrhl nekonečnou moudrostí vzdálených úředníků?

Že by opovrhl nekonečnou moudrostí všelijakých spravedlnostních exministrů, kteří jim (i nám) odhlasovali, že největším nebezpečím jsou pro ně v současnosti veverky, případně nosálové (kteří ovšem v Anglii, ani ve zbytku Evropy, k vidění mimo zoo nejsou).

A samozřejmě mývalové. Už ten jejich kukuč je přece typicky protievropský. Proto také nikomu nevadí, že je dnes rozšířen v celém Japonsku a požívá tam velké obliby díky televiznímu seriálu Araiguma rascal, anebo na celém Kavkaze (kde byl vysazován už od roku 1937), neboť dotyčné země přece v Evropě nejsou a nemají tam tak skvělé spravedlnostní exministry jako my.

Nemají tam nejspíš ani lidi tak prodchnuté láskou k demokracii, jako ti, kdo pro nás všechny opsali a prosadili náš nový občanský zákoník.

V důvodové zprávě (k § 247) se například praví, že „není vyloučena ani existence spolku organizovaného autokraticky  – podle zásady vůdcovství.“ Což je jistě moudré, užitečné a hlavně demokratické pravidlo. V nálezu sp. zn. II. ÚS 1969/2010 sice Ústavní soud utrousil, že minimálním standardem demokracie je i v oblasti soukromých korporací mimo jiné „zákaz vůdcovského principu vedení.“

Ale autoři nového kodexu se přeci ve svém rozmachu nemohou nechat omezovat nějakou prapodivnou soudní institucí. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 383/2005 je třeba institut propadné zástavy z ústavního hlediska nepřijatelný. A jak pěkně mu to sluší v § 1315 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, kam byla propadná zástava umně vmontována.

Máte pravdu, že rozloučit se po sedmi letech jednou větou je minimálně nezdvořilé. Polepším se.

« Zpět