yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
Leckdos si umí zařídit leccos. Ale fakt parádní kousek je, když si někdo, koho prakticky všichni nesnáší, zařídí, aby se ti všichni úpěnlivě modlili za jeho věčné mládí.
Co se totiž v mládí naučíš, ve stáří jako bys našel.
Oné neblahé paměti si vzpomínám na úžasný argument, že vyhubením úplně všech městských holubů se celkově výrazně zlepší zdravotní stav holubí populace, zejména té ve městech (takže ještě v takových 80. letech minulého století byly za účelem dosažení celkového holubího zdraví nasazovány dokonce i látky v jiných dobách užívané jako bojové plyny). Vždyť válečné zkušenosti přece výrazně dokládaly blahodárný vliv bojových plynů na celkové ozdravení lidstva, anebo ne? V hluboké naivitě jsem předpokládal, že s tak nezměrně stupidní argumentací se mi už nepodaří setkat. Jenže jak známo marxisté převrátili Hegela z hlavy na nohy, a Hegel přece učil, že vývoj jde po spirále, takže tak trochu pořád dokola. Podle (Georga Wilhelma Friedricha) Hegela šlo ovšem o vývoj a tudíž i spirálovité návraty ducha, zatímco marxisté správně rozpoznali, že jde o návraty bezduché hmoty.
Takže, co se někdo, včetně bezduché hmoty, v mládí naučí, i stářím duševně i fyzicky zmožení jako kdyby našli.
A taky jsem se dočetl, že je třeba popravit vysokou školu s cca 10 000 studenty, protože má příliš mnoho studentů.
Studentům, kteří si nabrali úvěry, aby si mohli doplnit zákonem požadované pedagogické vzdělání, tudíž „nelze zajistit kvalitní vedení výuky, zejména praxi“ (jak jsme se mohli dočíst včera v 19 hodin třeba na Novinkách.cz). Podobně jako v holubím případě tedy budou studenti zbaveni možnost vzdělání výhradně ve vlastním zájmu.
Jaképak mohou být cesty k záchraně?
Protože jsme si kdysi zákonem zavedli podivnou radu starších, která nikomu neodpovídá a nikdo ji nemůže odvolat, žádná skutečná právní cesta neexistuje.
Existuje jen cesta tak trošku lobbistická. Zjistí-li totiž Ministerstvo školství (mládeže a tělovýchovy), že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska nejmenované komise neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může ji vyzvat k odstranění nedostatků a k novému jednání (jak stanoví § 79 odst. 8 zákona o vysokých školách).
Anebo cesta tak říkajíc gentlemanská. Přesvědčit jednu dámu, že vůbec není stará a že tudíž nemusí hledat, co se v dávném mládí naučila.