Možnost hrubě možná

U příležitosti svátku čarodějnic si musíme taky dopřát nějaká ta kouzla.

Člověk by třeba rád prodával hrady či zámky, ale i přes své nadšení bohužel nemůže, protože je prostě nemá. Sami jistě chápete, jak hrubá a nezodpovědná diskriminace to je. Když dneska chcete prodat nějaký ten hrad či zámek, musíte si ho totiž opatřit, často dokonce koupit, což je pochopitelně krajně nespravedlivé.

Nový občanský zákoník, jímž budeme již od Nového roku povinně radostně oblaženi, nám však umožňuje prodat kdeco, aniž bychom se museli nějak zásadně trápit s tím, že to není naše.

I ti z Vás, kteří si dosud jen vztekle okusovali nehty, ba dokonce trhali vlasy v žalu nad tím, že nemají co prodat, si nyní mohou významně přilepšit tím, že namísto tupého okusování své nehty, vlasy či vousy prodají (zájemci o tak úžasné zboží se jistě jen pohrnou). Ty vlasy, vousy či nehty totiž lze podle § 112 nového občanského zákoníku jinému přenechat za odměnu.

Prodat něco svého, například ustříhané nehty, umí samozřejmě každý. Kumšt je v tom prodat něco, co Vaše nikdy nebylo, a přesto to udělat aspoň celkem legálně.

Podle § 509 nového občanského zákoníku se „má za to,“ že součástí inženýrských sítí (vodovodů, kanalizací a tak) je i to, co ve skutečnosti inženýrskou sítí není (všelijaké stavby a zařízení, jež s inženýrskými sítěmi souvisí).

Ať si tedy kdo chce co chce povídá, znamená nejspíš spojení „má se za to“ nevyvratitelnou domněnku, ne-li dokonce fikci.

To je třeba mít na paměti při čtení § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku, podle kterého jde-li o oddělení části lidského těla, která se obnovuje, má se za to, že souhlas k jejímu oddělení byl udělen.

Pokud Vás tedy zdobí pleš a přesto trpíte svíravě svědivým nutkáním prodávat vlasy, prostě si je natrhejte (souhlas postiženého se podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku předpokládá, možná i nevyvratitelně), naražte si na hlavu pořádnou čepici, aby pleš nesvítila do dálky a kupující mohl být v dobré víře, a můžete směle prodávat.

Historie ostatně zná spoustu všelijakých podfukářů, kteří prodávali naivním bloudům poměrně draze zboží, jež jim nikdy nepatřilo.

Harry (původně Josef) Jelínek neblahé paměti neprodal (americkému žvýkačkovému magnátovi) jen Karlštejn, ale třeba i jednu z pražských tramvajových linek.

Ing. Aleš P. celkem nedávno vylákal něco přes sedm milionů prezervativů od firmy Vulkan, jež následně nepoužil pro vlastní potřebu, ale rozprodal.

S tím je ovšem konec.

Dosti bylo ohavných, nelegálních (a navíc snad i nezákonných!) prodejů.

Podle § 7 nového občanského zákoníku se přece „má za to,“ že každý, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. To za prvé.

Ale kdyby jenom to.

Nový občanský zákoník, jímž budeme již od Nového roku povinně radostně oblaženi, nám přece umožňuje nechat zmizet i sebemohutnější stavbu.

Stoupneme si například pod mohutnou přehradní hráz, třeba lipenské, orlické, nechranické či jiné přehrady, a čáry, máry, fuk, přehrada je fuč.

Stačí tedy vědět, jak se přeloží čáry, máry, fuk do staročeštiny, konkrétně do oné dávné verze, ve které byl sestaven nový občanský zákoník.

Podle § 3058 odst. 2 nového občanského zákoníku totiž bylo-li vlastnické právo k pozemku prodáno někomu, kdo byl v dobré víře, že stavba na takovém pozemku je jeho součástí, přestane být stavba věcí samostatnou (tedy z právního hlediska vlastně zmizí) a stane se součástí pozemku (a tedy vlastnictvím toho, kdo si takový pozemek koupil).

Sami vidíte, jak z nás nový občanský zákoník konečně udělá národ poctivců.

« Zpět