yto stránky nebyly vytvořeny kvůli osobní prezentaci. Existují jen proto, aby podpořily boj skvělých studentů a učitelů plzeňských práv proti bezpráví a zvůli. Na těchto stránkách budou proto přinášeny důkazy toho, že Fakulta právnická byla a je fungující institucí s dobře zvládnutým systémem výuky a vytvořenými kriterii pro hodnocení studentů (jak pravila zpráva Akreditační komise v červnu 2008). Tvrdit něco jiného je lež.
Doc. JUDr. Milan Kindl, CSc.
My mu dáme...
My mu dáme čočku a on nám dá pokoj.Právě tak zní ona nesmrtelná hláška z werichovského filmu. I když ji pronáší jakýsi rádoby právnický student v přestrojení tu za císaře, tu za pekaře, pěkně se ujala.
Že by snad právě odtud pocházelo nezvratné přesvědčení tvůrců nového občanského zákoníku, že habsburský císař (pro změnu ovšem František I. i II. v jedné osobě) byl komunista a slovakofil, když do občanského zákoníku z roku 1811 nechal vložit výraz ein Rechtsgeschäft, jak sami uznáte, typický slovakismus (neboli česky, pero se zdráhá takovou ohavnost napsat: právní úkon), a to ačkoli lstivě zemřel v roce 1835, tedy o čtyři roky dřív, než Etienne Cabet vymyslel slovo komunismu a o devět let dřív, než Ludovít Štúr prosadil spisovnou slovenštinu.
Všichni si jistě pamatujeme, že dánský hvězdář na dvoře císaře Rudolfa II. potřeboval optický prvek používaný pro změnu šíření světla (neboli čočku), zatímco posléze od císaře obdržel plody jednoleté byliny z čeledi bobovitých (neboli čočku).
Být ovšem Tychonem Brahe, byl bych opravdu rád, že mne někdo otrávil, neboť jinak by se musel třást před spravedlivým rozhořčením všelijakých komisařek a jim přisluhujících autorů nového kodexu: vždyť šel studovat práva na univerzitu už ve dvanácti letech!
A ještě navíc na tu kodaňskou, proslulou tím, že jí poměrně korupčně připadala osmina každého prasete, paseného v univerzitních lesích (což vedlo k značně korupčnímu obžerství profesorů a studentů, kteří, považte!, společně onu osminu pořádali na opulentních vepřových hodech). Aby se nic takového neopakovalo, zakazuje nový občanský zákoník nejen pasení dobytka v lese (§ 1279 odst. 2), ale i jeho pouhý průhon (§ 1275 odst. 2), a navíc pro jistotu prasata z práva pastvy vyloučil úplně (§ 1279 odst. 1).
Nevíme, samozřejmě, zda právnický rychlostudent Tycho de Brahe unikl komisní spravedlnosti proto, že ani spravedlnosti přece nelze dělat za své (a univerzity jim už za to neplatí) anebo proto, že se svou filmovou žádostí o čočku zasloužil o skvělé pravidlo, jež páni autoři uplatňují při každé příležitosti: My mu dáme čočku a on nám dá pokoj!
Vzpomeňme jen, jak brněnský profesor kritizoval nový občanský zákoník, a najednou se ukázalo, že jeho diplomantka zařadila do své práce několik necitovaných řádek (věren poučením, jež podepsal, měl tuším v oznámení prsty známý agent Vilém). To je totiž základ vší moudrosti: My mu dáme čočku a on nám dá pokoj.
A tak se jen tiše krčím za ty, kdo sestavili návrh novely, která z občanského zákoníku hodlá vyzobat ty největší (a nejhumornější) perly.
